Budapešť a okolí 2012

Slyšely jsme, že prý Budapešť je stejně krásná a podobná Praze, tak jsme se my tři holky vydaly na prodloužený víkend na výlet. Je to tak trochu peklo, pohybovat se po městě v Evropě, kde nerozumíte žádným nápisům a ani po 4 dnech nejste schopní si zapamatovat název stanice metra, kde bydlíte. 

 

Zpáteční jízdenky jsme pořídily u podezřelé maďarské společnosti za 800 Kč. A hostel jsme našly za 250 Kč na noc. Dvě noci jsme byly na 4-lůžáku samy a na poslední noc nám tam přišoupli nějakého asijského týpka - asi se nás dost bál, páč nepromluvil ani slovo, v noci si nerozsvítil ani lampičku a na posteli spal i s celým batohem (asi jsme vypadaly fakt dost podezřele).

První den jsme dorazily do Budapešti v 7 ráno, takže jsme měly celý den na obíhání památek. Prošly jsme půlku centra v části Buda - kolem parlamentu, přes řetězový most lanovkou (řádně zpoplatněnou  a jezdí 3-10 minut podle toho kolik je tam pasažérů) k Budínskému hradu, pak k Rybářské baště a nějakým dalším zajímavým domečkům.

Tři grácie na Rybářské baště

 

Páč bylo ale ukrutné vedro, nechaly jsme si poradit na infu, kde jsou nějaké lázně a šly se raději vykoupat. Doporučili nám lázně Palatinus na Markétině ostrově - i když to bylo spíše teplejší koupaliště (byl tam i tobogán, umělé vlny a mega skluzavka se sklonem asi 80°). Vstup jsme pořídily ještě se studentskou slevou za 1 500 HUF na celé odpoledne.

Palatinus lázně na Markétině ostrově

 

Druhý den jsme se rovnou vykašlaly na všechny památky a vyrazily rovnou do lázní Széchenyi - tentokrát opravdových termálů. V takovém vedru nám přišla i 30° voda osvěžující. Vyzkoušely jsme všechny bazénky a dokonce jsme si i zacvičily s důchodcema s bazénu.

Cvičíme s důchodci - interiér v Szechenyi

 

Vstupné už tak přívětivé nebylo 2 800 HUF (studentskou neměli). Teprve večer jsme vyrazily za kulturou - prošly jsme si nejdražší ulici v Budapešti Váci utca. Původně jsme chtěli jít na maďarský trh a koupit nějaké místní pochutiny, ale zrovna se na jeho místě konaly nějaké dny japonské kultury či co, tak jsme se aspoň nechaly slečnou nahaněčkou přemluvit (jako správné ženy nás získala slevou 50%) do restaurace na maďarské jídlo. Daly jsme si guláš, kuře na paprice a perkelt (a samozřejmě pivko) - bylo to vynikající. Po cestě domů jsme ještě shlédli nějaké zajímavé památky v Pešti.

Trochu narváno - lázně Szechenyi

 

Třetí den jsme vyrazily na rekreaci k Balatonu. Protože tam jezdí vlak z nádraží na konci města a jede skoro 2,5 hod, dorazily jsme do Balatonfüredu až v 13 hod, daly jsme si oběd a šly na pláž. Tohle město asi nebylo zvoleno úplně šťastně - zrovna jsme zakotvily u přístavu jachet a tak vstup do vody byl jenom po schůdkách rovnou do hloubky. Ale rekreace se jinak povedla (taky doufáme, že ta vyrážka nebyla z Balatonu ani z blech z hostelu).

Balatonfüred

 

Poslední den jsme se vyšplhaly na vrch Gellért. Zkoukly jsme jeskynní kostel a při náročném výstupu na vrchol jsme taky potkaly maďarského úchyla v parku a viděly jsme, co jsme zrovna vidět nechtěly.

Jeskynní kostel

 

Nahoře jsme udělaly pár foteček s místní sochou svobody a výhledem na město (dalo to trochu práce tvářit se vesele, když máte za sebou takový výšlap při 34 °C).

Socha svobody na maďarský způsob

 

Pak už jsme jenom nakoupily poslední delikatesy domu (na nádraží mají otevřeno celý den i v neděli) a vyrazily na bus do Prahy - přijel ještě horší autobus, než jakým jsme jely na začátku. Nejprve to vypadalo, že se do něho ani nevejdem, ale Maďaři se ukázali dobrými počtáři a všechna místa zaplnili i přes spoustu nadávek od cestujících. Na benzíně jsme si koupily na cestu další pivka, aby nám na 6,5 hod cesta rychleji utíkala a vyrazily k domovu.

Budapešt z Gellért vrchu

 

Info a ceny v Maďarsku:

- i když nikde nerozumíte ani slovo, úroveň angličtiny je místních možná na lepší úrovni než v čechách (i děděk v trafice znal aspoň beer) a my jsme si vystačily jenom s:

jó napot, három sör - köszönöm (dobrý den, tři piva - děkuji)

- cena 10 lístků na MHD v Budapešti je 2 800 HUF

- cena za lanovku k hradu je 900 HUF

- pivo v obchodě: 250 HUF

- pivo v restauraci: 500 HUF, jídlo: polední menu i s polévkou: 1 100 HUF, jinak 1 000 - 3 000 HUF

- zpáteční jízdenka Budapešť - Balatonfüred: 5 040 HUF

- 100 HUF = 9 Kč (pro lepší orientaci jsme to prostě dělily deseti)

- jedno z nejčastějších aut je škodovka ve všech verzích

- vstup do skalního kostela 300 HUF, ale v neděli je zavřeno, což spočívá v tom, že je vstup zdarma, páč kostel je normálně otevřený

- Maďarsko pozitivně překvapilo - čekala jsem rozvojovou zemi a přitom v podstatě jenom metro a vlaky byly horší než v ČR

 

Náhodné foto z expedice do Maďarska:

Fontánka v Budapešti

 

Zátiší ve skalním kostele

 

Takhle se fotí Balaton za jízdy z vlaku

 

 

Prestižní autobusový terminál podezřelé maďarské společnosti

hotel

A jak se jmenoval hotel, kde jste bydlely?

jmenoval se: Travellers'

jmenoval se:

Travellers' Hostel Banki

ale byly to vysokoškolské koleje, které přes léto fungovaly jako hostel, tak nevím, jak je to přes rok... :(

Místní farář je motorkář? :-)

Místní farář je motorkář? :-)

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Více informací o možnostech formátování

Ochrana proti spamu
Tato otázka slouží k rozlišení spamovacích robotů od lidí
Fill in the blank