Dnes se podíváme na příčiny vzniku komplexity, a navážeme tak na předchozí díl této série.

Když dělník kope příkop nebo zedník staví zeď, má se za to, že každý metr představuje část hotové práce a budoucí užitek. Jistě, občas se stane, že se příkop nebo zeď udělají někde jinde, než měly být, nicméně to není moc časté a tyto chyby se obvykle rychle odhalí. Ale když programátor píše (či jinak vnáší) kód zapojený do výsledného produktu, nemůžeme říci, že bychom se s každým dalším řádkem kódu blížili cíli. Spojitost mezi množstvím kódu a budoucí užitečností velice nejistá. Ba naopak – množství zdrojového kódu je třeba vnímat spíše jako negativní hodnotu a budoucí náklad, než jako hotový díl práce (pozitivní hodnota). Pokrok můžeme měřit množstvím implementovaných požadavků, ale určitě ne množstvím kódu.

Přestože mám různých baterek spoustu, chtěl jsem si udělat radost a pořídil jsem si měděnou verzi Olight S2R. Je to věc spíš do sbírky a je opravdu krásná. Má ale i jednu nepěknou vlastnost, která jde naštěstí řešit, a o tom bude tento článek.