Ano, i my jsme konečně vyrazili na jih Itálie do Bari. Podle všech kamarádů, kolegů a všech na internetu je zaletět si do Bari, asi něco jako zajet si do vedlejšího města na kafe. Všichni už tam byli!

Nějak nám zbylo loni až moc dovolené, jak by taky ne, když jsme byli naposledy v Albánii. A pak jé, hele, tady máme voucher do hotelu v Českým Krumlově, tak co kdybychom to spojili s Rakouskem? Co takový ty hezký vesničky kolem Salzburgu?

Po luxusních destinacích to chtělo zase něco exotičtějšího. Bohužel Albánii nás napadlo navštívit tzv. až 10 minut po dvanácté. Proč? Už to dávno není poslední neobjevená perla v Evropě. Už je holt dost turistická. I tak nás tam ale dost věcí překvapilo.

Itálie... ty jo, dlouho jsem tam nebyla. Jak jsem sakra mohla tak dlouho opomíjet prosciutto, gelato, prosecco, Aperol a vůbec? Naštěstí měl Vláďa narozky a dostal letenky do Milána.

Tadááá, měli jsme s Vláďou desetileté výročí a kde jinde ho oslavit než na nejvíc romantickým místě - na Maledivách.

Poprvé jsme vybírali destinaci takzvaně píchnutím prstu do mapy. Bylo nás šest a chtěli jsme jet na Silvestra někam do zahraničí. Vlastně nikdo do Varšavy primárně nechtěl, ale když jsme vyloučili Milán (pojedeme tam na jaře), Benelux (moc drahé) i Gdaňsk (pojedeme radši v létě), tak další v pořadí nejlevnějších letenek vycházela Varšava.

Ano je! Turecká riviéra kolem Antalye a Side je opravdu ošklivá. Aspoň, co se pláží týče. To jsme s Vláďou ostatně věděli oba už dávno, ale když se tchyni zachce zavzpomínat na staré dovolené v Turecku, musíš tam prostě povinně vyrazit.

Normálně sem výlety do Německa nedávám, ale tenhle byl první po dlouhé době i nemoci, takže si to tady taky odložím.

Na prodloužený víkend po hnusné letošní zimě jsme chtěli jet s Vláďou někam na výlet, ideálně do Německa, a protože Drážďany i Berlín už jsou pro nás ohrané, zvolili jsme Mnichov. Je to sice dál, za to jsme tam ani jeden nebyl.

Jak zabavit mámu v Egyptě, aby se ze mě nestal Kramný II.? Chtěla "heloumajfrendy", tak je dostala! A taky si užila první velký kulturní šok. Hehe (škodolibá radost) 

Už doma jsme se domluvily, že chceme vidět pyramidy, takže Hurghada byla jasná volba. Taky jsem ji začala lehce připravovat, že musí vlézt na velblouda. To je totiž takové arabské must have.

Dubaj můžeš milovat, Dubaj můžeš nenávidět. Popravdě ani já ani Vláďa nejsme nijak zvlášť městem samotným zrovna nadšeni. Jak si tam teda naplánovat den, když už jste tam oba byli a ty hlavní trháky vidět znovu nemusíte?