Taková malá fotoreportáž z akcí Tématických střed v baru u Hroznýše Karla (Mimochodem ten had je pěkná bestie. Vždycky v úterý dostane myš a když všichni napjatě čekáme, jak ji sežeře, tak ji schválně sežere až ve čtvrtek) aneb Večery pro ty, co se chtějí bavit jinak. Taky by se to mohlo nazvat, když kalba, tak aspoň pod nějakou záminkou...

Jako asi každý turista v USA jsme si i my museli vyzkoušet pravý roadtrip (aby taky ne s benzínem za 15Kč/l ). Cíl byl jasný Big Bend National Park na hranicích s Mexikem. Vypravovali jsme se sice skoro půl dne ale nakonec jsme dokonce i vyjeli včas.

Během pobytu v Texasu jsme bydleli v Dallasu. Měli jsme úplně luxusní bydlení u Dáši a Mika, Frantovo tety se strejdou a tak jsme mohli jezdit na výlety po okolí a později i dál po Texasu a zavítali jsme i do Oklahomy...

Na dovolenou k moři nebo na hory jezdí každej, tak jsme se my chudí studenti rozhodli, že se vydáme do USA - žádný aupair nebo Work and Travel, pěkně jen tak na měsíc na dovolenou Levná sranda to nebyla, ale i tak to stálo za to.

Na konci června jsme už podruhé vyjeli na školní výcvikový kurz do Dobronic u Bechyně. Když jsem tam jela loni poprvé, tak moje svaly ještě netušily do čeho jdou. To letos jsem se tam navíc i těšila, i když jsem věděla, že ve středu už zase nebudu moct zvednout ruku víc než je nutné k tomu, abych se zvládla najíst...

Jako každý správný golfista, jsem i já musela vyrazit na Karlštejn. Je to jedno z nejkrásnějších hřišť v České republice, která je mimochodem neobjevená golfová destinace světa.  A tak také kráse hřiště odpovídá jeho kvalita, náročnost a také ceny

Po minulém úspěchu jsme vyjeli opět do Chorvatska. A protože to byl úspěch opravdu veliký, už nás nebylo pět ale sedm (počet účastníků se zvýšil o 40%)

Předem se omlouvám za přílišné nadšení z téhle akce, ale prostě mě baví všechno, co se rychle točí a nejlíp nečekaně mění směr. Nejlepší pocit, co znám, je volný pád.

Československá nation byla jednou z nejlepších akcí za poslední dobu. Vyrazili jsme snad všichni, co se známe z koleje - a podle toho to vypadalo už v tramvaji. Chudák pan bezdomovec nemohl ani v klidu spát, tak jsme si ho aspoň natočili

Poprvé bez maminek a tatínků jsme samozřejmě vyjeli do Chorvatska - do stálice v letních dovolených. Psal se rok 2005...Jednou odpoledne jsme si řekli, že přece nebudem sedět celé léto u nás ve vsi, kde asi jako ve všech vsích, tak trochu chcípl pes.