Ano, i my jsme konečně vyrazili na jih Itálie do Bari. Podle všech kamarádů, kolegů a všech na internetu je zaletět si do Bari, asi něco jako zajet si do vedlejšího města na kafe. Všichni už tam byli!

Říkali jsme si, že když tam budeme mít auto, tak si to dáme aspoň na pět dní a projezdíme to tam celé, ale jak jsme zjistili, bylo to až až. Ubytování jsme si zajistili v městečku v Giovinazzo, hezky pěkně v historickém centru. Sice se tam nedalo zajet autem a v kamenném domku byla zima jak v lednu, ale jinak to bylo moc roztomilé městečko a na klidnější ubytko ideální.

 

První den:

Řekli jsme si, že se první den rovnou podíváme do Bari a pojedeme tam vlakem. Z Giovinazza to tam trvá cca 15 minut a Vláďa si aspoň bude moc dát pivo. Bari shrnu rychle, měli jsme ho hotové asi za hodinu. Obecně město nic moc a bohatě stačí na dopoledne. Zkoukli jsme klasickou ruční výrobu těstovin orecchiette a pak si je hnedka dali spolu s Aperolem a Peroni k obědu.

Klasická ruční výroba orecchiette na ulici v Bari

 

Odpoledne jsme se raději vrátili domů do Giovinazza a prozkoumali tohle městečko. Nejdřív jsme se prošli přístavem, udělali povinný photoshooting a pak poseděli s pár Aperolama v bistru s výhledem a hlavně na letos prvním pořádném sluníčku.

Takhle by to šlo aneb Rekreace v Giovinazzo

 

Večer jsme zjistili, že duben je tady těžká mimo sezóna. Půlka podniků zavřená a druhá klasicky italsky otvírá nejdřív v půl osmé. Kdo to má do večeře vydržet? Vybrali jsme si hezkou malou restuaraci Bottega con cucina e DIFETTI s dobrým hodnocením. Číšník neměl žádné menu, tak zavolal kuchaře, který ale neuměl anglicky, ale začal nabídku tím, že se zeptal, co bychom si dali. Nakonec jsme se nějak domluvili, že chobotnice a steak budou OK. A i když jsme vůbec netušili, co jsme si dali, tak to bylo vynikající.

 

Tohle se povedlo

 

Druhý den:

Druhý den bylo na čase vyrazit prozkoumat hlavní lákadla Apulie. Jako první jsme zvolili vnitrozemí - přes Alberobello do Mattery a pak hrad Castel de Monte. Alberobello bylo zajímavé místo, ale vypadalo to tam jako na Václaváku. Reálně nikde za celý pobyt nebylo tolik lidí. Bílé staré domečky byly roztomilé ale jsou jen v pár ulicích, takže projít si je i se zastávkou v kavárně nám zabralo jen chvilku.

Naprosto přirozeně se procházíme uličkami Alberobella a děláme, že tam všude okolo nejsou žádní lidé

 

Na oběd už jsme přejeli do Materry. Tohle historické město bylo skvělé. Nejdřív jsme si dali v malém Il Fiore del Latte bistru s Google hodnocením 4,9 perfektní sendvič s burratou.

Tím, že Materra je poměrně rozlehlá, tak se tam lidi docela rozprostřeli a mohli jsme se tam procházet skoro sami. S výhledem na město jsme si dali malé pivko a pak vyrazili na poslední zastávku dne.

Materra

 

Ano, opravdu jsme na tenhle hrad přišli díky pořadu České televize Manu a Matěj na cestách. A když Matěj Rupper řekne, že je Castel del Monte zajímavé místo, tak my tam hned musíme jet. A bylo to tak trochu o ničem. Vypadalo to tam jak u nějaké opuštěné pevnosti s nepořádkem okolo. Dovnitř jsme jít nemuseli, všechny zajímavosti nám přece už řekl Matěj. 

 

Neutěšená kompozice u Castel del Monte

 

Třetí den:

Další na programu byla naše oblíbená autoturistika po pobřeží. První zastávkou bylo Polignano a Mare. Tohle menší městečko s fotogenickým viaduktem a několika  vyhlídkami na moře bylo moc příjemné, ale taky turisticky oblíbené. Naštěstí jsme přijeli hned ráno, takže jsme se vyhnuli davům.

Polignano zhora

 

Polignano zespodu

 

Polignano z boku

 

Naopak druhá zastávka v Monopoli byla spíše zklamání. Prošli jsme si starý přístav, místní katedrálu a promenádu, ale nevyfotili jsme si tam vůbec nic. Vyrazili jsme za město, kde mělo být několik beach klubů. Většina z nich byla ještě zavřená, ale naštěstí ten, který jsme měli vyhlídnutý, otevřeno měl. Beach bar Cala Diavolo má totiž super insta-friendly modré dveře s výhledem na moře. A to se musí fotit hned! I když jsme tam chvilku poseděli s drinkem (já s Limoncello Spritzem, Vláďa s nealkem), tak nám zbyl ještě čas, a vyrazili jsme směr Ostuni.

Insta-friendly dveře v beach baru #mustvisit

 

Ostuni je městečko, které má být celé bílé (něco z historie ohledně moru, vápna atd.), což skoro bylo, akorát, že půlka omítek byla už otlučená, popraskaná, takže i když jsme to tam prošli skrz na zkrz, najít nějakou hezkou čistě bílou uličku, bylo skoro nemožné. Navíc začala být celkem zima, přidal se i déšť a my museli prchat. Do auta to bylo jen tak tak.

Ostuni a bílé zátiší

 

Čtvrtý den:

Kvůli dešti jsme si na další den naplánovali shopping. Bohužel outlet Puglia Village byl dost malý, většina obchodů byla zaměřena na pánskou módu, takže jsme moc nepořídili. Zlaté Milano na toto.

Vyrazili jsme proto ještě na odpoledne do městečka Barletta. Kdyby bylo tepleji a byla sezóna, mohlo by to tady být lepší. Je zde stará pevnost, dlouhá písečná pláž a staré centrum. A samozřejmě dobrá káva.

Po sezóně na Balatonu (nebo v Barlettě)

 

Pátý den:

Poslední den jsme jen tak zevlili po okolních vesničkách a čekali na odlet. V Molfettě jsme si dali kávu, koukli na rybí trh a vyrazili na letiště.

 

Apulie mimo sezónu byla super hlavně na jídlo, i když celkové na pět dní to bez koupačky bylo už trochu monotónní. Víte, že z Apulie pochází Buratta? Proto jsem jí tam snědla tak pět kilo. A co teprv místní koláčky Pasticciotto.

 

Food turistika de la Puglia

Limoncello Spritz

 

Chobotnice všude

 

Pasticciotto se nejčastěji plní žloutkovým krémem nebo ricottou, ale měli jsme i ovocné, citronové a pistáciové

 

Různé druhy čerstvých orecchiette v detailu