Maledivy - romantika roku 2024
Tadááá, měli jsme s Vláďou desetileté výročí a kde jinde ho oslavit než na nejvíc romantickým místě - na Maledivách.
Jsme staří, líní a zpovykaní Pražáci, takže jsme si vybrali komfortní let Praha - Istanbul - Male s Turkish Airlines. Turkišové překvapili jak jídlem na obou letech, tak i dárečkem v podobě amenity kit na dlouhém letu. Teplé jídlo včetně zákusku jsme dostali i na krátkém letu z Prahy, na letu do Male dokonce obě jídla byla teplá a servírovaná s kovovým příborem. To jsem v letadle nezažila dobrých deset let! Na tomto letu jsme také dostali taštičku s pantoflíčky, ponožkami, škraboškou na oči, zubní pastou s kartáčkem a balzámem na rty.
Protože jsme si vybrali resort Barcelo Whale Lagoon, který je od Male poměrně daleko, čekala nás cesta ještě hydroplánem. V Male nás odvedli do salonku ve speciálním Seaplane terminálu, kde jsme mohli s menším občerstvením (toasty, sladké pečivo, nealko, káva) počkat na naše letadlo. Nechápu, jak to vlastně funguje - sedíte v salonku, koukáte na letadla a pak (asi až se nasbírá dostatečný počet lidí pro váš směr) si vás personál vyzvedne a odvede k letadlu. Jak nás sakra poznali? Kde jsou naše kufry?
Seaplane terminál
V hydroplánu
Kokpit - prej se jim na boso lépe řídí
Let hydroplánem byl super zážitek. V letadle je 12 lidí, piloti chodí v kraťasích a zásadně pilotují na boso. Vláďa seděl hned za kokpitem a celou dobu je mohl sledovat při řízení a mohl pozorovat všechny hejblátka a ukazatele skoro z metru. I přes brutální hluk motorů se mi podařilo na chvíli usnout. Přistání na vodě proběhlo měkce a už jsme vystupovali v ráji.
První seznámení s pláží
A s bazénem
Co napsat k hotelu? Vybrali jsme dobře! Dostali jsme plážovou vilu na jižní straně ostrova. Kolem terasy s našimi lehátky byla vzrostlá zeleň, takže jsme měli krásné soukromí od sousedů. Ne, že bychom normálně na ostrově někoho potkávali. Pár lidí jsme viděli maximálně u bazénu, ale kde všichni byli, nevíme. Vzdálenost z postele k moři jsme odborně změřili na 24 vteřin chůze včetně odkrytí peřiny a otevření dveří. Not bad!
Co je strašná blbost, ale zároveň boží, byla venkovní koupelna.
Jídlo bylo luxusní, hotel má vlastního evropského kuchaře. Protože jsme byli v resortu, měli jsme (v muslimské zemi) k dispozici i vepřovou šunku, slaninu i normální značkový alkohol a hlavně italské prosecco. K snídani kuchař dělal na přání i vejce Benedict.
Západ slunce nad hlavní restaurací #nofilter
Ostrov měl na délku asi 400m, byly tam dva bazény, dva bary a jedna hlavní restaurace, wellness (nestihli jsme), herna (nebyli jsme), vodní sporty (nestihli jsme) a potápěčské centrum. Občas jsme si zaskočili šnorchlovat. Rybky skoro jako v Egyptě, ale vlastně nic moc zajímavého.
Chill s azurovým zátiším
Jedno ze čtyř zvířátek, co na ostrově žila - gekonci, volavky, nějací černí ptáci a krabi.
Při odlivu se kolem ostrova vynořovaly malé písečné ostrůvky, kam se dalo přebrodit. Ideální na nějaké to foceníčko.
Náš ostrov z písečného náspu při odlivu
Druhá strana ostrova... také narváno
A takové fotky tam vznikají jen tak od boku :D
OK, celé jsme to tam prováleli. Teda kromě dvou šnorchlovacích výletů. Jeden byl za mantami. Podařilo se nám jednu vidět, ale plavala docela hluboko. Vláďa pak řekl, že to na něj byla moc masovka (ano, byly jsme tam asi tři lodě a všichni šnorchlovali nad tou jednou mantou). Takže na druhý výlet za žralokem velrybím jsem pak jela sama. Ještěže tak, za 150 dolarů se moc nevyplatil. Tenhle výlet totiž neskončil úspěchem, žralok na náš kašlal a vůbec se neukázal. Musím se sem asi vrátit. Nedá se nic dělat!
Manta obrovská
Romantika je na Maledivách každý den
Poslat nový komentář