Co? Proč do Polska? Není lepší ten stát vybagrovat, abychom mohli mít moře?

Prostě proto, že nás jelo asi deset dospělých, dvě děti, dva psi a měla to být levná dovolená.

A bylo to super! Nikdo z nás jsme nikdy v Polsku na horách nebyl, takže jsme se rozhodli, že strávíme letní dovolenou na polské straně Beskyd. Základním táborem jsme určily městečko Wisła, které je plné Čechů. Na prodloužený víkend jsme naplánovali dva delší treky po kopcích, jeden výlet autem a jeden odpočinkový den.

První trek vedl na vrchol Barania Góra. Hory krásné, výšlap relativně v pohodě, počasí na jedničku. Co ale Poláci moc neumějí, je značení tras (cesta třeba přes potom nebo radši úplně bez značení) a vybudování zázemí pro turisty. Lidí všude mraky, ale na celých 22 km trasy byla jedna chata s občerstvením. Na hostelu místního klubu turistů Schronisko PTTK na Przysłopiu cca v první třetině cesty jsme pojedli oběd. Na to, že to nemá žádný web, ani fotky na Googlu moc nenapovídaly, byl výběr pití i jídla luxusní.

První pivo na mezizastávce

Naopak na vrcholu hory byla sice rozhledna s pěkným výhledem (a i ta měla už lecos za sebou), ale stánek s pivem zoufale chyběl. (nojo Češi rozmazlení z Krkonoš).

Z rozhledny na vrcholu

Zpáteční cesta pak utekla poměrně rychle. Po cestě mělo být několik vodopádů, ale spíš to byla jen zrychlená voda z kopce. Poprvé jsme také objevili zvláštnost Poláků fotit si svatební fotky na podivných místech u vody.

Jedny z mála vodopádů, které opravdu tekly

Druhý den nás čekala kratší cesta, takže se účastnil plný počet účastníků, včetně těch, kteří se zatím jen nesli. První část kolem wislowské přehrady byl stejný jako předchozí den, ale pak jsme zahnuli směrem na Zamek Gorny, kde je malá kavárna s výhledem na přehradu. Kousek nad ní je pak už Zamek Gorny, který slouží jako letní sídlo prezidenta a není tedy přístupný veřejnosti.

Výhled na Wislowskou přehradu a reklama na polský radler

Vrcholem malého treku byla rozhledna Szarcula. Opět pěkný výhled, opět poměrně dost turistů a tentokrát naštěstí celá procházka měla jen 14 km a první stánky v průsmyku Kubalonka byly už po 7 kilometrech. Sice měly dva ze čtyř zavřeno, ale v Krčmě Franze Josefa jsme se dobře najedli. Je potřeba říct, že za celou návštěvu Polska jsme snědli asi tisíc pirohů. 

Třetí den jsme jeli prozkoumat městečko Wisła. Prošli jsme místní trhy, promenádu, zašli do muzea Adama Malysze. Ano, Wisła je totiž střediskem skoků na lyžích a Adam tam má dokonce čokoládovou sochu. Nevím, jestli jsem viděla horší věc z čokolády než tuhle právě tuhle sochu. Google it. Protože městečko je fakt malé a ani ochutnávka místních Gofry AKA waflí (měla jsem s klasiku s ovocem a čokoládou a bylo to kvalitní food porno) nás moc nezdržela, měli jsme čas strávit odpoledne v hotelovém wellnes. 

Gofry s ovocem a šlehačkou

Hotelový wellnes

Čtvrtý den jsme si chtěli udělat výlet na nějaké jiné kopečky než se jen potloukat po okolí. Vyrazili jsme autem do vedlejšího městečka Bielsko-Biała. Nejprve jsme lanovkou vyjeli na vrchol Szyndzielnia. Když jsme vyjeli nahoru všude byla taková mlha, že nebylo z kopce vidět na nejbližší strom. Chtěli jsme si udělat aspoň malou procházku na místní horskou chatu, ale 15 minutová procházka v dešti byla celkem o ničem.

Na vrcholu nějak takto

Sjeli jsme raději dolů do města, kde je obzlášť velká zajímavost: socha Bolka a Lolka, kteří odtud pocházejí.

Bolek a Lolek

Po asi tisíci fotkách (dokonce se na ně stála fronta) se polovina naší party oddělila a jela odpočívat zpátky na hotel. Náš zbytek si šel ještě projít město, dali jsme si na hlavním náměstí dezert, a ano, znovu jsme zmokli. A tím jsme završili naší cestu po jižním Polsku.

A musím říct, že návštěva Polska se povedla a jsme rádi, že jsme poznali i jiné hory, než ty české.

Ceny v Polsku:

Pierogy - na sladko: 29 zł, masové: 32 zł

Lanovka Szyndzielnia zpáteční: 40 zł

Gofry: 7-14 zł