I když jsme se do Pobaltí chtěly s Marťou podívat už dříve, cesta do Lotyšska vznikla skoro náhodou. Letenky jsme zamlouvali už v zimě a proto jsme na cestu a nějaké hledání hotelu skoro zapomněly.

Nejdříve nám AirBaltic posunuli let o den dříve, takže nám zkrátili pobyt, ale nakonec jsme stihly všechno podle plánu.

 

 

Po příletu do Rigy jsme se chtěly ubytovat v hostelu Atrium, který ale nebyl nijak označen. Kdyby nám z ničeho nic neotevřela recepční, která na první pohled vypadala, že jede na amfetaminu, tak jsme to snad nenašly. V centru města jsme potom zjistily, že jsme ho stihly za dvě hodinky projít celé, tak jsme si sedly na pivko.

 

Druhý den ráno jsme ho prošly pro jistotu znovu: Dům Černohlavců, Katedrála sv. Petra,  Opera, Památník svobody, Náměstí Livu, Dům 3 bratří, Prašná věž, Rižský hrad, Katedrála narození Krista (největší protestantská katedrála v regionu) a nakonec i trhy v bývalých hangárech - je to všechno strašně blízko u sebe.

Dům Černohlavců v Rize

 

Dům u dvou koček

 

Park uprostřed Rigy

 

Bývalé hangáry pro Zeppeliny nyní cetrální tržnice - jako by holešovický tržnici z oka vypadla (jen ti vietnamci tam nejsou, prodávají tam lokálové)

 

Riga z vyhlídky na kostele sv. Petra

 

Odpoledne jsme vyrazily k moři do Jürmaly. Vlakem z hlavního nádraží (to je také v centru) to trvá do zastávky Majori cca půl hodinky s odjezdy každých 20 minut celý den.

Jürmala byla jedna z nejoblíbenějších dovolenkových destinací bývalého SSSR. Dnes to tam vypadá jako v opuštených starých lázních. Kromě toho tam také slušně fičelo od moře.

Chátrající rekreační objekty v Jürmale.

 

Na Baltu v červenci

 

Symbol Jürmaly

 

Další den jsme vyrazily do Litvy - v plánu byl výlet na Horu Křížů.
Chtěly jsme stihnout první autobus do Šiauliai, což úplně nevyšlo, ale i tak jsme kolem poledne dorazily na místo. Mezinárodní silnice Lotyšsko - Litva připomíná silnici z Horní Lhoty do Dolní, ale trvá to jenom 2 hoďky.

Lokální bus k hoře jel až za 40 min, tak jsme si aspoň vyměnily 5 €, abychom na ten bus vůbec měly nějaké místní peníze. Zpátky nám nic rozumně nejdelo, takže měly jsme na sighseeing přesně hodinu včetně 2 km chůze tam a zpátky + zakoupení suverénů. Každopádně jsme nebyly samy, stejně rychle to s náma absolvovali další tři Číňanky a jeden Japonec. Z čeho jsme teda absolutně netušily, byly svatby, které se tam točily každých 10 minut (trochu depresivní místo a mraky lidí).

Hora křížů z dálky vypadá jako sbírka kovošrotu (obzláště pro ty, kteří vidí na dálku tak dobře jako já)

"Hora" Křížů z dálky

 

Když se člověk dostane až k tomu kopečku (opravdu to není hora, ale kopeček cca 5m vysoký), uvidí hromady, ale opravdu hromady křížů.
Je možné si zakoupit i svůj vlastní a také si to někam upíchnout nebo spíš už jenom položit.

Hora Křížů inside :-)

 

Detail křížů

 

Většina poutních míst, co jsme kdy viděly, měla i přes davy turistů alespoň trochu nádech historie, symboliky nebo nějakého příběhu. Tady to působilo spíš depresivně.
Ještě jsme stihly nakoupit za Eura nějaké ty suvenýry a za dalších dvacet minut, už jsme seděli v autobuse zpátky do Šiauliai. Autobus měl cca hodinu zpoždění, ale zpět do Rigy jsme se dostaly relativně včas a i na pivo se dostalo.

 

Třetí den jsme měly v plánu vyjet na lotyšský venkov. Vybraly jsme si místo Sigulda, které slibovalo v okolí nějak hradů, ale i národní park a adrenalin. Jezdí tam autobus každou hodinu a stojí to cca 56 CZK. V Siguldě jsme zašly do místního infocentra pro mapy a vyrazily na první hrad.
Sigulda je pěkně upravené městečko, které je postavené jakoby v lese (jako všechno v Lotyšsku).

 

Sigulda

 

Hrad nová Sigulda připomínal pohádku a dokonce jsme dostaly i studentské vstupné 17 CZK. Lotyši asi začali právě čerpat dotace z EU, bo všude všechno budovali a dokonce měli i na zřízenině výtah.

Městečko se nachází nad údolím, které tu vyhloubila řeka a přes kterou vede lanovka ve výšce 42m (2x v týdnu se z ní dá skákat bungee jumping).

Lanovka mezi Siguldou a Krimuldou

 

Lanovkou jsme se nechaly převést na druhou stranu, abychom ještě navštívily hrady Turaida a Krimulda.
 

Krimulda

 

Turaida

 

Tam už začalo pršet, tak jsme se musely posilnit místním likérem Riga Balsam (prý bylinný likér, tak jsme čekaly becherovku, ale chutnalo to jako levná whisky). Proto jsme radši přišly na chuť příchuti Currant. Už jsme viděly i lepší mapy, ale nakonec jsme podle ní úspěšně slezly do údolí k jeskyni Gütmanala. Prý největší v regionu, ale přitom vypadala jako medvědí nora.

Gütmanala - celá z pískovce, proto tam bylo vyryto asi milion vzkazů

Co mají ale Lotyšani vychytané je druhá lanovka zpět do kopce do Siguldy - za 17 CZK vás odveze až skoro do centra města. Po Siguldě jsme si opět daly pivko a tím naše cesta skončila, odjezd byl v pondělí ráno - naštěstí jsme potkaly i naší "recepční", tak jsme ji mohly před klíče při odchodu.

 

Postřehy z Pobaltí:

- všichni chlapi jsou strašně namakaní, asi pozůstatky z steroidových dob SSSR nebo to mají z práce v lesích, které jsou všude, ale opravdu všude

- všude je les, i ve městě, nikde nejsou žádná pole s řepkou, ani lány trávy
 

- všichni se s vámi v pohodě dorozumí rusky. Když neumíte rusky jako my, tak stačí i věty typu: Autobus neprijechal, my čakali dvacať minut
 

- v tramvaji jezdí samí staří lidi, a vůbec jsou tam samí staří lidi všude
 

- hrozně proměnlivé počasí - po tom, co dvacet minut pere slunce jako divé, klidně další hodinu prší a pak zase pere
 

- na trzích se prodávají boty, které jsem si osobně koupila na Václaváku v italském obchodě vloni!! (a o stovku levnější??)

Ceny v Pobaltí: (kurz Lotyšský LAT: 1 LAT = 37 CZK
 

- vstupy do památek: 1 LAT
- pivo v akci: 2 ks za 1,70 LAT
- bus do Litvy: 9 LAT
- bus do Siguldy: 1,5 LAT
- pirožek za trzích: 0,10 LAT
- pizza na trzích: 0,80 LAT
- 1 Kg jahod: 1 LAT
- hostel: 430 CZK/os/noc
- letenka Praha - Riga: 2 100 CZK
- Riga balzám 0,5L: 4 LAT
- čokoláda - místní produkce: od 1 LAT

 

Pár záměrů mimo:

 

 Na cestě z fitka

 

Miniatury Rižského balsámu s vkusnou dekorací v našem pokoji

 

Střet kultur - puliční zpěvačky národních písní v Mekáči

 

České tramvaje

 

Na všech mostech, co jsme potkaly, jich bylo aspoň pár

 

Walking stickers park v Siguldě

 

Náš útulný a hlavně dobře označný hostel Atrium