Když už jsem byla v té Itálii, byla by škoda se nikam nepodívat a válet se jenom u moře. Původně byly v plánu návštěvy Říma a Benátek, ale díky včasnému odjezdu mi jediný vlak do Říma ujel, tak jsem alespoň vyrazila sama na jednodenní výlet do Benátek...

Nebyl to tak úplně jednodenní výlet, protože jsem musela vyrazit už předchozí den nočním vlakem, abych ráno byla na místě. Co mi cestování vůbec neulehčilo, byly ceny italských vlaků. Za cca 500 km a 6 hodin jízdy v noci jsem platila 35 Euro (zpáteční cesta 42 Euro). Musela jsem sedět/spát v uličce před kupíčkem, protože vlak byl úplně vyprodaný, i když automat na jízdenky na nádraží tvrdil něco jiného.

Popisova tu jenotlivé památky nemá cenu, to si každej vygooglí. Spíš jenom tak zmíním nějaké zajímavosti:

Do Benátek se dá pohodně dostat vlakem nejprve do zastávky Venezia-Mestre a odtud přímo do Benátek na zastávku Santa Lucia (jezdí to tam, každých cca 7 min). Přímo před nádražím jsou informace a zastávka vodních "autobusů" (název stanice Ferrovia). Veškerá doprava v Benátkách se koncentruje na vodu, takže i když zastavěných ploch vč. náměstí je tam víc než dost, tak auta jsou zakázaná. Místo městské dopravy fungují loďobusy Vaporetto.

První pohled na Benátky poránu

Pro většinu hlavních zajímavostí stačí linky č. 1 a 2. Pochopit systém není nic těžkého, doporučuji koupit si mapu za 2 Eura hned před nádražím, ne každá linka staví totiž na každé zastávce, kolem které jede. Jízdenka stojí 16 Euro pro 12 hod až po 50 Euro pro 7 dní, což není nejmíň...(btw pokuta pro jízdu bez lístku je 42 Euro)

Zastávka lodobusu

Vzhledem k tomu, že jsem na místo dorazila kolem osmé ranní, všude bylo dost mrtvo, páč většina památek otevírala až mezi 9 -10 hod.

Ponte di Rialto bez lidí. Odpoledne se tam skoro nedalo projít.

Náměstí sv. Marka taktéž bez turistů

Tohle náměstí mělo být známé množstvím holubů, ale mně se nezdálo, že by to bylo horší než na Staromáku. Kromě toho, že tady otvírali všechno až v 9:45, tak tu byli nejhorší vyděrači. Do věže Kampanila stál vstup 8E, do katedrály byl základní vstup zadarmo (musí se všechny batohy odložit do speciální úschovny mimo budovu!), ale pokud chcete vidět i další části: poklad, hlavní oltář nebo vyhlídku na ochozu, musíte zaplatit za každou část kolem 3E.

Co je ale v Benátkách bezkonkurenčně nejdražší jsou typické gondoly. Jedna projížďka prý vyjde na 50 Euro. Taky když už jsem viděla, že se někdo vezl, byly to vždycky skupinky po alespoň 6ti lidech.

Benátské gondoly

Další, co se mi nepotvrdilo, byl údajný zápach kanálů. Vůbec to ve městě nikde nesmrdělo a ani jsem nikde neviděla plavat žádné odpadky (viděla jsem ve vodě asi 2 petky za celý den). Na stavbách se ale už neustálé omílání vodou dost podepsalo.

Typická ulička v Benátkách: gondoly, nákladní lodě, oprýskané domy

V muzeu jsem v žádném nebyla, páč jak říká kamarád, nejsem žádnej památník, abych chodila po památkách a taky hlavně nebyl čas. V Benátkách je totiž skoro každý dům nečím zajímavý a chráněný. Chtěla jsem jít do paláce Ca´d´Oro, ale vrátný mi hned u vstupu věnoval cennou radu: "Tak víte no, teď tam jsou jenom malby, takový to kreslení a jinak nic, je to takové nudné. Víte, jak to myslím, že?" Tak jsem ho poslechla a ušetřila další eura.

Náhled do paláce Ca´d´Oro

Celkem to byl výlet za 120 Euro, a to jsem měla svačinu z domova a nebyla jsem v žádném placeném muzeu...Tak abych nebyla úplnej barbar, tak na závěr trocha moderního japonského umění v Benátkách:

Umění č. 1

Umění č. 2

Umění č. 3 (z pod hlavy jí vytékala voda a jmenovalo se to: On my way home)