Poprvé bez maminek a tatínků jsme samozřejmě vyjeli do Chorvatska - do stálice v letních dovolených. Psal se rok 2005...Jednou odpoledne jsme si řekli, že přece nebudem sedět celé léto u nás ve vsi, kde asi jako ve všech vsích, tak trochu chcípl pes.

Domluvilo se nás 5 kamarádů a 29. července večer jsme naházeli tašky do vozu značky Renault Laguna a vyrazili "nach Kroatien". První a samozřejmě nejdůležitější zastávky byla hned v Budějcích v Globusu, aby jsme tam neumřeli hlady, i když řízky taky byly Nikdy bych nevěřila, jak se do úplně narvanýho kufru dá nacpat ještě plnej nákupní vozík - všechno jde, když se chce. No a pak už Strážný - Rakousko - Slovinsko (kde byly takový zácpy, že jsme 60km jeli skoro celou noc - holt nazývat okrskovou cestu dálnicí a vybírat tam mýtné není asi to pravé)

Do Chorvatska jsme dojeli už pak celkem v klidu, dokonce jsme našli rychle i ubytování.

Paní domu byla sice trochu protivná, ale to jsme mysleli, že přejde - nepřešlo! Bejvák byl luxus, ale asi jsme byli moc hluční a paní domácí to úpně nevydýchala, tak jsme se museli po dvou nocích z donucení stěhovat. A ještě nás obvinila, že jsme jim tam ukradli lžičku - co by jsme s ní asi dělali? No každopádně jí Janča našla po týdnu zapíchlou v cukru.

Typická idylka (až na to pivo v petkách)

Nové bydlení už nebylo tak luxusní, ale milá paní Bauk Milica to vynahradila. I když zametat v sedm ráno teda nemusela. Domluvili jsme se s ní Dollyho větou "auto parking here, abend?" a valili k moři.

Dokonce jsme měli i pláž jenom pro sebe. Koupání bylo super, klasika - ryby, krabi a pak takové ty malé rybičky, jak tajně připlavou, kousnou člověka a zmizí. Taky mě žahla medůza do oka, (Dolly to znalecky zhodnotil, že to na doktora není) a tak jsem měla dva dny pěkně nateklý oko. Byly samozřejmě i výlety: 

Vařili jsme si sami a taky to tak vypadalo

Příprava tohohle jídla trvala Pavlíkovi asi 3 hodiny a pak z toho vylezlo LEČO. Jinak podobně jako na tom stole to vypadalo ve všech pokojích - jídlo vedle popelníku, odstáté kafe občas i plavky a tak podobně. Tak jsme radši vyrazili na místní speciality (a dokonce jsme k tomu dostali i české pivo).

Bylo to vynikající - takové sladké kuře. Programy na večer byly jasný - pěkně na balkonku. Karlovačko se pít dá a vína byla taky dobrá. Zjistili jsme se člověk může přežít jenom na pivu a brambůrkách.

Existuje odtud spousta fotek, které vypovídají víc, ale bohužel vůbec nejsou publikovatelné. Že to stojí za to je jasný, ne? viz foto:

Jo, jedna z těch slušnějších a za střízliva. Jinak je to samozřejmě vylitá Aktivia Ještě že ty fleky na zdi pak nebyly vidět. Když jsme odjížděli, zastavili jsme se ještě ve Splitu. Tak jsme se musely s Janičkou taky vyfotit u typické Jadrolinie. Ale sluší nám to, ne? 

Trochu mě zaráželi lidi, co ležívají na těch plážích hned u cest a ve městě. To musí být asi prima poležení... Nejhorší byl příjezd cca v 5 hodin ráno na jihlavskou benzínku, kde bylo asi 8 °C a my vyskákali z auta v kraťasích a sandálích. Trochu jsme zabloudili při objíždění tunelu v Rakousku a místo v Budějcích jsme vyjeli u Zlína, tak jsme měli vlastně výlet ve výletu. Se divím, že jsme se tam v pěti lidem v autě nepozabíjeli. Následující týden, když jsem si brala batoh, jsem zjistila, že jsme tam paní domácí zapoměli vrátit klíče, tak dodnes vlastním klíče od chorvatské rezidence s vlastní pláží, heč. 

Tady jsme celá parta (Dolly, Janča, Martin, Bauk Milica - domácí, já a Beny), co v podstatě ve stejném složení absolvovala Chorvatsko i o dva roky později a taky další akce.