Druhý den ráno jsme dorazilina sever země do Chiang Mai a už na nádraží se rozptýly všechny stresy, jak se dostanem do centra a kde budem bydlet. Naháněči už nás tahali do svých aut, s tím že jedině u nich se bydlí na nejlepších místech...

Nakonec jsme zůstali u druhé nabídky za 600BHT na noc a zůstali jsme tři noci. Radši jsme si vybírali dražší ubytování, ale hlavně aby byla klimatizace, protože místní podnebí se nedalo celý den vydržet. V Chiang Mai jsme si jeden den půjčili motorku a jeli na výlet na horu Doi Suthep, odkud byl krásný výhled na město, udělali taky malou procházku džunglí a dokonce jsme tam potkali i kolonu vezoucího krále. V Thajsku je zakázáno se na krále dívat, tak všichni poslušně stáli obráceně k silnici.

První chrám.

Trochu džungle.

Výhled z Doi Suthep na noční Chiang Mai.

Taky jsme chtěli vyjet na nejvyšší horu Thajska Doi Inthanon, ale vyjeli jsme pozdě a navíc jenom lehce oblečení, tak nás zastihla v polovině cesty tma a zima (I v Thajsku je někdy zima!!). Dolly si dokonce musel koupit mikinu (pěkná fialová Umbro za 200 Kč). I tak jsme ale viděli místní horský kmen a v národním parku kolem hory krásné vodopády. Po cestě domů jsem zastavili na pečené kuře a páč jsme měli fakt hlad, tak zmizelo do pěti minut.

Vodopády v národním parku u hory Doi Inthanon.

A málem nebyl...

Luxusní benzínka. Lidi tady připomínali spíš Mongoli než Thajce.

Další den jsme se byli projet na slonech, kde s námi Thajci dost vyčůrali. Místo ceny, kterou nám řekli v questhousu 1200BHT chtěli 1300BHT pro dva/jeden slon. Když jsme s Dollym vyjeli, tak hned volali na Benyho at si jde sednout k nám, že to bude OK. Po jízdě po nás ale chtěli dalších 800BHT. Po chvilce hádání jsme se nějak domluvili a nechali jim tam asi 600BHT. Po cestě domů jsme se ještě zastavili na tygří farmě. Dovnitř jsme ale nešli, jen jsme vyfotili pár tygrů za plotem. Půjčili jsme si skútry asi za 300BHT na celý den a užívali si místní šílený provoz. Kromě toho, že se jezdí vlevo, tak Thajci jsou stejně jako ostatní Asijci mistři v ježdění mezi auty v dopravních špičkách. Docela nám to šlo a ani jsme nezpůsobili žádný dopravní kolaps. Večer jsme vyrazili opět lůžkovým vlakem zpátky do Bangkoku, kde jsme jen ale podle plánu přesedli na lokálku směr Kanchanaburi, kde je most přes řeku Kwai. Beny si po cestě z Chiang Mai do Bangkoku koupil podle mms od kolegy nové auto. Asi od teď z něho bude obchodník na dálku...

Na slonovi. Ne že by vůbec neposlouchal.

Dráždil tygra suchou větví.

V Bangkoku jsme se ještě u nádraží koukli na místní trh. Když tam Beny šlápl na chcíplou krysu a uskočil, tak Thajec ji s úsměvem vzal do ruky a vyhodil. Ryby na pultech ještě dýchaly a všude to ukrutně pušilo.