Na dovolenou k moři nebo na hory jezdí každej, tak jsme se my chudí studenti rozhodli, že se vydáme do USA - žádný aupair nebo Work and Travel, pěkně jen tak na měsíc na dovolenou Levná sranda to nebyla, ale i tak to stálo za to.

Při cestě do USA je nejhorši zařizování na dálku. Už na americký ambasádě byli děsně příjemný... poslali nás se nechat přefotit, protože jsme prý měli údajně přes obličej stín, ale dostat samotné vízum byla jenom formalita: "Kde budete spát?" "U přítelova stýce." "Mr. Voracek is his uncle?" "Yeah." "Hmm tak my vám to pošlem do konce týdne..." That is all.

Na letišti jsem si hned představila maminku z Románu pro ženy a začala už v odletový hale myslet anglicky...moc to teda nešlo, ale snaha byla. To je tak, když normálního člověka napadají po studium ekonomie akorát výrazy jako: increase unemployment, higher inflation, různé tvary slova ECONOMY a tak dále...

Let byl naprosto super. Pilot ČSA do Amsterdamu se sice jmenoval Hrůza, ale ani jednou jsme nespadli, takže pohoda

Postřeh z NY č.1: Na všech manuálních pozicích na letišti, v taxiku, v mekáči, jako rozdavači letáků a všude jinde pracují černoši. Hned jak jsme vylezli z letadla, tak na nás jedna černoška řvala, že turisti mají jít do prava a Američani rovně a běda jak to někdo spletl.

Imigrační úředník byl lehce znuděný, tak to moc neprodlužoval a my mohli vstoupit na půsu USA, největší kontrola byla stejně už na letišti v Amstru: "Kdo vám balil kufry, kdy, kde, kdo vás vezl na letiště?" atd.

V hotelu na Broadway jsme zjitili další postřeh, co je pro nás nepochopitelné - všechny ceny se uvádějí bez daně. Někde není konečná cena, někde zase jo, každej prodává kde co, dočíst se na alkoholu, kolik obsahuje alkoholu, je nemožné a podobně. EU na ně

Klasická fotka z NY.

Postřeh v NY č.2: Metro v New Yorku je pěkně staré. Nástupiště si můžete představit jako když vlezete do sauny oblečený a smrdí to tam. Ve vagónech naopak jede klima na plný pecky a je tam tak 16°C.

Postřeh v NY č.3: Občas jsme měli i komunikační blok (platím 18,25 USD a dám jim 20,25 USD, abych neměla moc drobných, tak nejdřív divně koukají a pak se zeptaj, jestli jsem se nespletla a teprv když řeknu, že chci vrátit přesně 2 USD, tak dokončí transakci...

Postřeh z NY č.4: Američani pijou pořád a všude něco z kelímků a brčkem - litrový coly, limonády, studený kafe, teplý kafe, v metru, na ulici....

Postřeh z NY č.5: Nikde nebyli žádní bezdomovci na nejnavštěvovanějších místech, to se asi v Praze jen tak nestane.

První den jsme vyrazili na dolní Manhattan: Statue of Liberty zklamala - je malá, stojí se tam fronta a za 16 USD tě dovezou trajektem akorát k podstavci - nahoru se nesmělo. Tak jsme vykoumali, že kousek vedle jezdí co půl hoďky trajekt na State island, takze jsme měli krásnou vyjížďku s výhledem na Manhattan, Brooklyn i Sochu Svobody zadarmo.

Pak jsme se šli podivat na Wall Street (NY Stock Exchange byla zavřená):

Mládež no.

Trinity Church (jediný kostel, který se podobal tomu, na co je Evropan zvyklý - jinak v celém Texasu byly kostely plochý a betonový.), potom na Ground Zero - je tam fakt pořádná díra, ale pracovalo se na ní i v sobotu. Celé je to oplocené černou folií, takže se tam dá vidět jenom pár dírama. Bylo tam muzeum 09/11/01, ale chtěli snad 20 USD za výstavu fotek, takže jsme tam nešli. Pěkný byl ale provizorní památníček - no provizorní - taková bronzová litina přes zelou zeď na domě vedle a nápisem "May we never forget".

Takhle to dneska (v roce 2008) vypadá na Ground Zero a dole je památníček:

Další zastávka byly mosty Manhattan Bridge and Brooklyn Bridge. Pořídili jsme typické záběry, co jsou na všech pohledech a puzzlích a šli dál.

Došli jsme po Broadwayi do čínské a italské čtvrti (ChinaTown, Little Italy) a koupili si pravé čínské hůlky. Až si někdo bude stěžovat na velikosti obchůdku Vietnamců  v Praze, doporučuju čínský obchod - miliardy a miliardy zboží na 3 metrech čtverečních a kde si každý najednou touží koupit věc, na které je: "Made in CHINA"

Nakonec jsme se ještě táhli přes půl NY pro nějakej speciální Frantovo nůž, kterej jde stejně podle mě špatně otvírat.

Druhý den jsme prošli střední Manhattan:

Empire state building je momentálně největší budova v NY, dokud teda nepostaví náhradu za dvojčata. Fronta nahoru byla asi dvě až tři hodiny, koupili jsme si lístek za 19 USD do 83. patra (do 104. tého byl příplatek 15 USD, ale zase včetně mapy). Akorát jsem nikde nenašla chodbu, kde se natáčelo HIMYM, tak nevím, kde se stala chyba. U bezpečnostní kontroly samozřejmě zapípal ten Frantovo nůž a málem nás tam nechtěli pustit. Výhled byl super:

Tady se pohled na severní stranu Manhattanu a Central Park v dáli.

Jižní strana a Chrysler building - fakt hustej týpek ten Chrysler. Nechal si tam udělat chodby ze zlata.

No a taky jedna naše, za náma je vidět miniaturní Socha Svobody.

Oběd samozřejmě v mekáči a pak jsme došli ke Carnegie Hall. Milovník českých divadel a jejich většinou krásné budovy si asi řekne, co je je tohle hnědej bunkr.

Na Times Square taky nebylo nic zajímavýho, ale byl tam největší McDonald´s, jakýho jsem kdy viděla - celej blikal (i když v NY blikalo neonama kde co, i policejní stanice), včetně toho obřího M nad vstupem.

Americká strava - střední cola znamená 0,6l, hlavně že ten hamburgr byl kuřecí.

Central Park byl moc pěknej. Měli tam všude stánky s hot dogama a malá hřiště na baseball. Viděli jsme, kde se natáčel Sám doma (i u Rockefellerově centru jsme byli), a taky pěkně drzou veverku a mývali - největší zážitek z Central parku. Skoro celý jsme ho přešli až k Metropolitní muzeu.

Výhled na hotel Plaza (jak se tam natáčel Sám doma II)

Ty loďky vzadu byly na dálkový ovládání, ty si mohl každý za mírný poplatek půjčit.

Veverka v Central Parku. Není to přiblížený, tak blízko opravdu byla...

Ještě nějaký funny pictures at the end:

Největší hvězda na Empire State Building, každýmu zapózoval a každý ho taky fotil

I v Americe se vloudí chybička...

V pondělí ráno jsme už letěli do Dallasu, to jsme ještě nevěděli, co nás tam čeká za podnebí a když jsme vyšli z příletový haly, tak nás málem omylo + 41°C a vlhko (přes 100°F, no děs - klima (a následně rýma) to jistila úplně všude).

U Frantovo strejdy nás přívitali svíčkovou, to bylo fajné...