Když si koupíš letenky k polskému Baltu na červen, tak si myslíš, že navštívíš malebný Gdaňsk a možná se vykoupeš v moři, ale pak strávíš tři dny cestováním po válečných muzeích a nacistických bunkrech.  

Jak jsme totiž začali s Vláďou řešit, co vlastně vidět v okolí trojměstí Gdaňsk, Gdyně a Sopoty, tak se najednou začaly objevovat různé památky druhé světové války. Není jich tu málo, tady totiž válka oficiálně začala. A to nemluvím, o válečných lodích a německých bunkrech, které lze taky navštívit. Ale postupně:

První den: Gdyně a poloostrov Hel

Rovnou jsme vyrazili do Gdyně, kde se nachází Námořní muzeum, kterého jsou součástí i ponorka ORP Sokoł a torpédoborec Błyskawica. Bohužel ponorka byla už vyprodaná, protože je tam limitovaný počat návštěníků za den, ale na torpédoborec jsme si samozřejmě lístky koupit museli. Muzeum samotné je relativně malé i když různých kulometů a maket lodí je tam vystaveno až až. Błyskawica vypadala mnohem zajímavěji. Samozřejmě z ní máme asi milion fotek, ale ve finále většina lodi přístupná nebyla. Projít se dalo hlavně jen venku na palubě. Interiéry byly spíš nepřístupné. 

Vedle ale kotví obrovská vojenská plachetnice Dar Pomorza. Tak prej když už tu jsme, tak si projdeme i tu, obzvlášť když jsme už venku zjistili, že když si koupíte kombinované vstupné na gdaňskou loď Sołdek, tak ušetříte. To znamenalo návštěvu už třetí lodi za dva dny. Každopádně plachetnice byla přístupná skoro celá a o to více zajímavá. Včetně kočičky, která to tu permanentně obývá. 

Uff, tohle celé zabralo skoro celé dopoledne a to jsme nebyli na žádných dalších gdyňských highlightech - pláži, akváriu atd. Na oběd jsme vyrazili na polské pierogi do vyhlášené restaurace Pierogarnia Mandu. 

Na odpoledne jsem celkem neprozíravě naplánovali poloostrov Hel. Bohužel jsem nějak podcenila množství bunkrů a válečných baterií po cestě. Co se na mapě tvářilo jako malé venkovní Muzeum obrany pobřeží s pár děly, se ukázalo jako slušně velká instalace desítek děl, zákopů, bunkrů a nějakých rozpadlých vozidel. Uprostřed bylo dokonce německé palebné stanoviště. Uff.

Strávili jsme tam tolik času, že jsme bohužel nestihli záchrannou stanici tuleňů. 

Už bylo pozdní odpoledne a slušně fičelo, tak jsme se jen rychle prošli po pláži až na mys poloostrova a dali první gofry (polské waffle s ovocem a šlehačkou).

Po cestě domů jsem na mapě našla ještě bývalou zkušebnu torpéd, a ano i tady jsme museli zastavit. To byl teprve první den po válečných pamětinhodnostech!

Druhý den: Hrad Malbork a Sopoty

Na druhý den hlásili opět větrno, tak jsme si na dopoledne naplánovali hrad Malbork. Jde o největší cihelný hrad na světě. Bylo tam strašně moc školních výletů, tak jsme se rozhodli, že interiéry vynecháme a radši nasajeme génia loci cihel zvenku.

Odpoledne jsme přejeli na Sopoty s tím, že tam spíš jen pozevlujeme u kávičky a omrkeneme to slavné 500 m dlouhé molo. Opět dost foukalo, takže místo romantické procházky nad mořem, to byl spíš rychlo úprk na konec a zpátky. Mimochodem vstup na molo je placený (i když jen 10 Zlotých). Moc pěkný výhled na něj je z cukrárny Cafe Mamma Mia. 

Tento den jsme nenavštívili žádné válečné propriety. Za to jsme stihli mnohem lepší aktivitu na pláži před naším apartmánem = prosecco v beach baru. Konečně jakoby pobyt na pláží! I když v mikině a dlouhých kalhotách!

Třetí den: Gdaňsk

Konečně jsme se tady dostali do města, kvůli kterému jsme se primárně přijeli. Prošli jsme standardní památky v centru - vyhlídku na radniční věži, náměstí Dlugi Targ, uličku Mariacka s prodejci jantaru a pak procházkou kolem nábřeží podél řeky Motlawy. A pak hádejte co... další návštěva lodi a válečného muzea. Nákladní loď Sołdek není teda válečná, ale loď to je. Opět jsme prošli celé podpalubí a pořídili asi milion fotek s věcma, co ani nevím, na co jsou.

Odpoledne nás čekalo Muzeum druhé světové války. Muzeum je velké, provede vás celým průběhem války. Velmi zajímavě udělané, ale taky velmi depresivní.

Musela jsem si toho jít dát do stylového baru drink a výhledem na řeku. Aspoň jsme zkusili další polskou specialitzu zapiekanku - ziapečenou bagetu většinou se šunkou nebo kuřetem a sýrem.

Na závěr Gdaňku jsme ještě došli k bývalým mlýnům (Mały Młyn a Dwór Cechu Młynarzy) a pak na oddych na vyzkoušenou jsme si taky v baru Wiśniewski dali vyhlášenou višňovku. Takhle jako, na unavené nožky v kombinaci se svítícím sluníčkem, to vůbec není špatné pitíčko. 

Čtvrtý den: Westerplatte a zbytky Gdaňsku

Poslední den jsme museli ještě navštívit místo Westerplatte, na které oficiálně byly vypálené první střely. Málokdo ale ví, že povel německé lodi Schleswig Holstein vyšel z majáku Nový přístav naproti přes řeku. Ten jsme chtěli také navštívit, ale jako jediné místo za celý pobyt nebrali karty a bohužel nebyl políž žádný bankomat. U Westerplatte je kromě památníku a nápisu "Nigdy wiecej wojny" samozřejmě také několik bunkrů, které můžete navštívit.

Co se nám ale "poštěstilo"? Zrovna když jsme byly na vyhlídce na řeku, tak do přístavu vplula obrovská americká vojenská loď. Hned nás chatGPT informoval, že jde o velitelskou loď plující ze cvičení spojenců NATO v Baltu.

Odpoledne nám zbyl před odletem ještě čas, tak jsme začali dělat nejen vojenské památky, ale i technické. V pořadu Fotr na tripu jsme se dozvěděli, že v přístavu je starý nepoužívaný jeřáb Žuraw M3, kde ja rozhledna, tak jsme tam samozřejmě museli jít. A jo, bylo to docela zajímavý.

Navíc v bistru U bosmana v přístavu měli asi nejdelší a nejluxusnější zapiekanku, jakou jsem za celou dobu tam viděla (přes 50cm!!)

Musím říct, že dovolenou po bunkrech a lodí jsem ještě nezažila, ale tak aspoň Vláďa měl radost.