Ano je! Turecká riviéra kolem Antalye a Side je opravdu ošklivá. Aspoň, co se pláží týče. To jsme s Vláďou ostatně věděli oba už dávno, ale když se tchyni zachce zavzpomínat na staré dovolené v Turecku, musíš tam prostě povinně vyrazit.

Tchyničce jsme samozřejmě chtěli dopřát aspoň trochu luxusu, tak jsme vybrali all inclusive dovolenou - pěkně Hennessy bar, Chivas bar, dvě cukrárny a já nevím, co kde ještě. Stejně to zůstalo skoro nevyužito, protože "no já moc pít nechci, kafe taky nechci, zmrzlinu nechci, projít se taky nejdu".

A protože pláž byla fakt děsivá (na mém osobním žebříčku se dělí o nejhorší spolu s tou v Batumi) a navíc ta tchyně na krku, museli jsme vyrazit aspoň na dva výlety. Rozhodli jsme se pro nějakou tu přírodu i památky.

Nechť je tady takhle hezká fotka rybáře jako připomínka hnusné pláže. :)

1) Výlet do Side a Zeleného kaňonu

Jeden den jsme vyrazili ráno do historické části města Side. Na to, že jsme tam byli poslední týden v září, bylo asi 37°a mezi ruinami jsem málem umřela na úpal.

Když jsme obešli všechny důležité kameny jako zřícené tržiště, lázně, fontány a podobně, doplahočili jsme se až k Apollonovu chrámu. Naštěstí tam nebyly ani obvyklé davy a mohli jsme si udělat pořádný insta-fotošůting.

U Apollonova chrámu v Side

Co byla sice neskutečná turistická past, ale v tom vedru neskutečně bodla, bylo místní pivo vyráběné z granátového jablka. První i druhý půllitr osvěžujícího růžového piva jenom zasyčely a s nimi asi i 20€.

Splavená, ale šťastná s pivem

Naštěstí jsme v té výhni ve městě nestrávili déle než dvě hodiny a rovnou vyrazili dál po řece Manavgat. Po cestě nás čekali další dvě turistické pasti - první při čekání na oběd a druhá hned po něm. Při příjezdu k místu oběda jsme se nalodili na převoz, ale chyba lávky. Převoz nepřevážel jen na druhou stranu, ale taky obsahoval chlapa s papouškem, se kterým jste se mohli nechat vyfotit. Bacha ale, nejen obyčejnou fotku, ale taky obrázek na talířek, na stojánku do vitrínky a když vezmete všechno, tak good price today.

Na řece Manavgat

Oběd proběhl na docela zajímavém místě. Podél řeky Manavgat jsou chatové oblasti, kde kempují místní, ale taky jsou tam restaurace/hotýlky s bazénem, kam se jezdí najíst turisté. Po obědě nás čekala obligátní zastávka v "bazaru" AKA v obří hale od shora dolů nabušené fejkama kabelek, oblečení, ale i ručníků, potřeb pro mimina a všeho možného dalšího. Obhlídli jsme ceny a koupili si nanuka. Snad ta Algida taky nebyla moc levá.

Pak už nás čekala poslední část výletu - Green Canyon. Velká přehrada s krásně modrozelenou vodou. Nejdříve se muselo asi 8 autobusů nalodit na různé lodě a pak se jelo na projížďku. Nejprve se koupací plošině, kde jsme se mohli asi dvacet minut koupat, než nás přijela další loď vystřídat.

Tady jsou aspoň částečně vidět davy na koupací plošině

A pak se jelo dál po řece mezi skály. Kaňon je opravdu krásný, byly vidět i menší vodopády a skalní kozičky.

Zelený kaňon

Plavba po řece dál do kaňonu

A to bylo vše, zpátky na hotel jsme se slušně vyčerpaní dostali až kolem osmé večer.

2) Výlet do Antalye

Ale protože jsme tchyni slíbili taky trochu toho nakupování, vzali jsme ji na výlet do Antalye. Tam jsme jeli autobusem, to jsme byli ještě svěží. Ale hned jak jsme tam přijeli, přišly stížnosti "to je vedro, já už nemůžu, jděte napřed, kde mi dají nějaké to kafe...".  Takže jsme se domluvili, že dáme jenom jednu památku a pak se půjdem podívat po těch bazarech. Prošli jsme se celých asi 15 minut k věži Hidirlik a pak k Hadriánově bráně.

My tři, co jsme to přežili procházku k věži 

My dva, co jsme došli až k bráně

Staré město Antalya

Po cestě jsme dali pauzu na ledovou kávu a vyrazili na shopping. Nojo, ale ani to nebylo jen tak, protože tchyni se pro změnu zase nic nelíbilo: peněženky moc malé nebo moc velké, kabelky hnusné, brýle divné. Nakonec my vyřízení psychicky, tchyně fyzicky, jsme si domluvili prvního taxíka, který tam stál, aby nás radši hodil zpátky na hotel. Výlet do Antalye se tak trochu tedy minul účinkem.

Jeden povedený výlet, druhý už tolik ne, a tím jsme uzavřeli Tureckou riviéru zase aspoň na dvacet let.

Hotelová kočka - usnula mi v dlani. Asi těžký život.

Hotelový dezert - taky těžký život.