Odpovědět na komentář
Silvestr na Tenerife - PF2022
Vložil/a monca, St, 02/09/2022 - 17:48Nejlepší nápad, jaký nás napadl... za poslední několik let určitě! Strávit Silvestra na dovolené! Jasně, stojí to víc než obvykle, ale stojí to za to. V době covidu se Kanáry staly naší novou nejoblíběnější destinací. Spolu se Sťáňou jsme koupili zájezd na jih Tenerife s tím, že to tam projedeme celé.
Odlet zvesela
Ještě doma dlouho dopředu jsme si rezervovali vstup do národního parku, protože jinak by nás nepustili až navrchol Pico del Teide - nejvyšší horu Španělska. Může se tam zdarma, ale počet lidí je limitován rezervací vstupu. Výstup je zážitek sám o sobě, o tom ale až později...
Nejdřív jsme se tak trochu opili už v letadle a byli jsme rádi, že jsme dorazili na hotel bez větší ostudy. První den jsme si radši dali na aklimatimatizaci u bazénu a taky jsme se věnovali shánění auta. Což se ukázalo jako docela velký problém. Ještě nikde se nám nestalo, že by na místě nebylo k sehnání auto. Byli jsme limitovaní jen tou rezervací na Pico del Teide uprostřed týdne, ale jako naschvál na ten den nebylo nikde v okolí volné auto (aut málo a lidí přes svátky hodně). Nakonec nám nezbylo nic jiného, než že si auto zabookujeme na letišti, což nás celkem sice stálo navíc dvě 40 minutové jízdy taxíkem na letiště a zpátky, ale nedalo se nic dělat. V součtu auto vyšlo draho, ale aspoň jsme ho měli na dva dny za sebou a mohli vyrazit na výlety po vlastní ose. Rozdělili jsme si ostrov na dvě trasy - jižní a severní.
Výhled na Los Gigantes - už vím, čemu se říká GOLDEN HOUR
1. DEN - JIŽNÍ ČÁST OSTROVA
První den výletu jsme vyrazili podél pobřeží na jih. První zastávka byla v Playa de la Américas. Nejdřív jsme asi hodinu hledali místo na parkování, ale poblíž pobřeží bylo už ráno úplně plno - všude jen surfaři nebo lidé snídající v malých bistrech na kolonádě. Po zaparkování v placeném parkovacím domě (kde jsme mimochodem byli úplně sami) jsme si prošli promenádu, ale pláž nás nijak neoslovila, samé velké kamení a obří vlny. Shodli jsme se, že je tam ideální prostředí pro nějakého digitálního nomáda, co rád surfuje. Kvůli hledání parkování nás už tlačil čas, takže jsme to vzali zpátky na dálnici a jeli směr přírodní rezervace Masca.
Playa de la Américas
Masca nás úplně dostala. Už jen vystoupat 1 000 výškových metrů do hor nad mraky úzkými serpentýnami byl zážitek, ale díky tomu, že bylo teprve dopoledne a ve vesničce nebylo ještě tolik lidí, mělo místo úplně kouzelnou atmosféru - takové až tajemné a uklidňující Machu Pichu Evropy. Výhled do obřího zeleného kaňonu, který obklopuje vesničku spolu s prvními mraky, byl nádherný. Dá se tam jít i na menší trek, ale to jsme bohužel nestíhali, protože před highlightem dne Pico del Teide jsme se museli ještě posilnit obědem.
Stoupáme nad mraky...
Masca - skoro jak někde v džungli ve střední Americe
Oběd jsme si nakonec dali hned, co jsme z hor sjeli zpět do městečka Santiago del Teide. Vybrali jsme klasicky tapas, tohle stravování na Španělsku miluju. Obzvlášť velká černá klobása plněná ořechy a ovocem, byla docela zvláštní - chuťově takový prejt nasladko.
Tapas a místní uzeniny se sladkou černou klobásou
A pak už jsme dál frčeli směr Pico del Teide. Po cestě jsme narazili na spoustu vyhlídek, na nichž jsme dělali naší oblíbenou autoturistiku. Zastavíš, vyfotíš a jedeš dál. Zajímavé je, že každá z vyhlídek má úplně jiný výhled a přitom jsou jen pár metrů od sebe. První zástávka byla Mirador de los Poleos, odkud byl výhled z lávových polí na borovicové lesíky. Jakmile jsme se pak stočili už směrem k Pico del Teide, tak se změnil i povrch krajiny na více měsíční terén.
První vyhlídka - krajina se mění...
Další vyhlídka - krajina se opět mění.
Lanovku jsme měli zamluvenou na 14:30 a stihli jsme to úplně přesně. Na parkovišti pod lanovkou jsme se převlékli do dlouhých kalhot a mikiny, i když bylo přes 20 stupňů, přeci jen nahoře hlásil teploměr 1°C. Lanovkou jsme se nechali vyvést ze základní výšky 2 356 metrů do stanice k Mirador del Teide do 3 555 m.n.m. A odtud jsme šli dalších 200 výškových metrů až na vrchol.
Vrchol pokořen! Na námi pod mraky La Palma.
I když se to nezdá, tak těch posledních 200 výškových metrů jsme lezli skoro půl hodiny. Bylo to docela náročné, protože když si uvědomíte, že ve čtyřech tisících metrech už je znát řídký vzduch a stoupá se to celé skoro po schodech, tak časté pauzy byly nutností. Lanovku i vstup na vrchol je nutné si rezervovat docela dost dopředu. My jsme si ji na prosinec bookovali v říjnu.
Výhled z Pico del Teide byl další perfektní zážitek. Jste nad mraky, vidíte na další kanárské ostrovy, špatně se vám dýchá, nohy jsou z nedostatku kyslíku malátné, máte pocit, že jste opilí a tak jen sedíte a užíváte si výhled na pobřeží, kde tu a tam bylo pod mraky vidět. I když nahoře skoro mrzlo, tak na mikinu to bylo akorát. Slunce se statečně opíralo o vrchol a navíc z kamenů uniká teplá síra, která kromě toho, že lehce smrdí, tak hlavně hřeje. Vzhledem k tomu, že počet lidí na vrcholu je limitovám povoleními ke vstupu, měli jsme na vyhlídku asi hodinu, než jsme se museli vydat zpět dolů k lanovce. Cesta dolů proběhla už určitě rychleji, ale náročné bylo i to.
Vrchol a výhled na okolní ostrovy
Ještě jsme se zastavili tzv. "pod kopcem" na výhlídkách, ze kterých jsme se mohli pokochat výhledem na zdolaný vrchol. Hlavně od vyhlídky Roque Cinchado (Los Roques de Garcia) jsou nejlepší výhledy. Vzhledem k tomu, že je tu i malý nenáročný okruh pro procházku a bylo už odpoledne, začalo tam být dost přelidněno, takže jsme se vydali na cestu k domovu. Ono totiž, i když jsme jeli relativně jen pár kilometrů, tak než se vymotali ze všech serpentýn, byl už skoro večer. Ideální čas na drink na hotelu a načerpat síly na druhý den, kdy nás čekal "zelený sever".
Vyhlídka Roque Cinchado na Pico, odkud jsme právě slezli.
2. DEN - SEVERNÍ ČÁST OSTROVA
Druhý den jsme vyrazili celkem brzy, po stejné dálnici jako do vesničky Masca jsme ale pokračovali až do města Icod de los Vinos, kde se kromě vína (jak název napovídá) nachází i nejstarší strom ostrova El Drago Milenario. Tento dračinec je prý starý až 1 000 let.
Nejstarší strom
Bylo to zajímavé, ale na ochutnávku vína jsme se po ránu úplně necítili, tak jsme se radši rozhodli do plánu zařadit ještě vesničku Garachico, kterou objevila Stáňa kdesi v "must see na Tenerife". A udělali jsme sakra dobře.
Chodníčky k přírodním bazénkům v Garachico
Krásná historická španělská vesnička s opravenými domky, malými kavárnami a také se známými přírodními bazénky, které ale byly zrovna zavřené. V městečku všude byla vánoční výzdoba, což s okolní teplotou 25°C bylo docela srandovní podívaná. Na náměstíčku jsme objevili kouzlo speciální místní kávy Barraquito. Do kávy se přidává likér Licor 43 a kondenzované mléko, takže kalorická bomba jako prase, ale chuťová ovšem taky.
Náměstíčko v Garachico
Když Vánoce, tak obligátní čepičky
Chtěli jsme si to tu užít na pohodu, takže se pak rozhodli vynechat další dvě města po cestě Santa Cruz a Puerto de la Cruz. Vyrazili jsme rovnou na sever, kde jsme chtěli pořádně prozkoumat taky jinou přírodu Tenerife než jen měsíční krajinu ze včera. Nejdřív jsme zastavili ve městě San Cristobal de La Laguna. Parkovat v centru se téměř nedalo, takže jsme zajeli na parkoviště supermarketu hned vedle hlavního náměstí, pak skočili nakoupit a parkovné zaplatili na pokladně a vyšlo to levněji než v centru Prahy. Po vyfocení pár zajímavých historických domů jsme začali mít hlad, ale kde nic tu nic. Prý až od 13 spíš od 14 hodin. Nakonec jsme do jedné počkali a vyplatilo se, dali jsme si opět vynikající oběd a pivko a mohli vyrazit do přírody.
Náměstí v San Cristobal de La Laguna, už bez vánoční výzdoby
Po cestě směrem do národního parku Parque Rural de Anaga je několik vyhlídek, opět perfektních pro naší autoturistiku. První zastávkou byla Mirador del Llano de los Loros, kde jsme zastavili na malém parkovišti a prošli lesíkem plných lián, až se před námi otevřela první vyhlídka na zelenou část ostrova. Krásný výhled na ostré sytě zelené skály! Nejvíc instafriendly místo!
Liánový "prales"
Další vyhlídka, která už byla více turistická a taky s větším bordelem (ano byla tam i restaurace), byla Mirador Cruz del Carmen. Za nás ale byla první lepší.
Z jedné z mnoha vyhlídek na zelený sever ostrova
Projížděli jsme dál do parku až jsme zastavili na dalším zajímavém místě Camino Viejo al Pico del Inglés. Tento průchod ve skále lemovaný dalšími a dalšími liánami je opět další extrémně fotogenické místo. Ale i když jsme fotili asi osm miliard fotek na Instagram, tak jsme tu potkali jen další dva lidi. Na konci cesty je navíc další vyhlídka Mirador Pico del Inglés, opět s krásnými výhledem na zeleň.
Průchod ve skále Camino Viejo al Pico del Inglés neboli "Stará cesta na vrchol Angličanů" nebo snad anglický vrchol?
Když jsme se nabažili serpentýn a výhledů, začali jsme postupně z hor klesat k dalšímu highlightu dne - k pláži Playa de Las Teresitas ve městě Santa Cruz del Tenerife. Je to skoro jediná pláž se světlým pískem pískem na ostrově. Na první pořádné vykoupání v moři v prosinci jsme se těšili už od příjezdu na Tenerife. Byly skoro čtyři hodiny, takže moc času nezbývalo, ale na pár vykoupání a na načerpání sil na pláži to stačilo.
Playa de Las Teresitas
Po páté jsme vyjeli směr letiště vrátit auto. Na letišti jsme si vzali taxíka zpátky do hotelu a úplně vyčerpaní jsme tam kolem osmé dorazili.
Další dny jsme věnovali poznávání okolí hotelu. Jeden den jsme strávili na pláži Playa de la Arena s úplně černým sopečným pískem a taky s pořádnými vlnami, kdy plavčík nepustil lidi dál do vody než po kolena.
Playa de la Arena
Někokrát jsme se chtěli vypravit i na přírodní bazénky přímo před Los Gigantes, ale z nějakého záhadného důvody byly pořád zavřené. Až předposlední den jsme tam viděli z dálky lidi, tak jsme vyrazili. A zas a znovu musím říct, že to byl další super zážitek. Obří vlna se vždycky roztříštila o betonovou zídku a spláchla lidi v bazénku. Když už jsme měli dost nalokáno a odřených kolen o dno, tak jsme udělali hodinový photoshooting (protože přece musíte počkat na tu správnou vlnu) a šli se zklidnit do bazénu.
Poklidný přírodní bazének u Los Gigantes...
...a pak jen sledujete, jak vlna pěkně všechny spláchne
Tenerife bylo jedním slovem BOŽÍ - takovou směr různých krajin, terénů, dobrého jídla a pití a za super počasí jsem dlouho nezažila. Asi koupíme na Kanárech chatu...
Co se nevešlo:
Výhled z večerní cesty z Pico del Teide na další ostrovy
Výhled nad mraky a taky odpověď na to, proč Češi padají pořád v Tatrách ze skal - lezou na čtyřtisícovky v kvalitní obuvi!
Hotelová párty na Silvestra...
...a hotelové přežírání se na Silvestra!
Vyžírání si ve městě
Vyhlášené Barraquito
Večerní pohled na La Gomeru