Velká premiéra - poprvé v životě jsem vzala na dovolenou mámu. Chtěla do lázní, tak jsme jely do lázní. A obě jsme to přežily... 

Jako ideální jsem zvolila pobyt od středy do pondělí s tím, že budeme mít 4 celé dny na to se pořádně někde vykoupat.

Máma letěla naposledy v roce 1984 do Jugoslávie, ale trochu mě zklamala, že se ani trochu v letadle nebála a ani nedělala zmatky na letišti ...
City hotel Budapešť **** byl naštěstí relativně v cetru, takže jsme rychle večer ubytovaly, navečeřely a šly spát. 

První den jsme se dopoledne stavily v menší tržnici v ulici Hold Utza, kde jsme si nakoupily klobásky a místní sýry k večeři na hotelu. Čekaly jsme, že budeme s těch lázní úplně vyřízené. Měly jsme zarezervované Szechenyi lázně, tedy ne přímo je, ale BeerSpa, které jsou jejích součástí. Kolem oběda jsme tedy přišly do lázní,  kde jsme se chvíli koupaly hlavně ve venkovních bazéncích. Na březen bylo hezky kolem 15° a voda měla krásných 36°, takže pohoda. Byl čtvrtek, tak nebylo ani tolik lidí. Ve tři jsme dorazily do pivních lázní.

Jedna rodinná z Szechenyi lázní

BeerSpa v Szechenyi
 

Když obsluha zjistila, že jsme z Čech, tak ze mě nejprve vytáhla pár tipů na nejlepší kluby v Praze a potom nás teprve zasvětila do koupele. Do vodní koupele se rozmíchává slad, kvasnice, aromatická sůl a chmel. Koupel jako taková je nic moc. V kádi se blbě sedí a voda je vlastně úplně normální, ale je super, že můžete natočit a vypít tolik piv, kolik chcete a dostanete k tomu chleba s maďarskou pomazánkou (BTW tam mají českého Primátora). Po pivu jsme se vrátily do lázeňské části a tentokrát vyzkoušely všechny léčivé bazénky s různými teplotami. Nejlepší byly dva bazénky - jeden s horkou 40° a druhý se studenou 20° vodou, které se musejí po minutě střídat. Je to dobré na prokrvení a krevní oběh. Musím říct, že při prvním použití, že úplně brněly nohy při obou změnách. I když v dalších lázních byly tyhle bazénky v pohodě, tak asi jen ten prvotní šok byl nejhorší. Vydržely jsme tady celkem skoro 6 hodin. A večer jsme byly opravdu rády, že večeře na nás čeká na pokoji.

Hlavní vnitřní bazén

Teplý 40° a studený 20°bazének - který je asi který?
 

Druhý den jsme vyrazily nejprve dopoledne trochu obhlédnout centrum. Vyjely jsme lanovkou k Budínskému hradu, prošly klasickou trasu kolem hradu k Rybářské baště, kde jsem si vyfotila srovnávací fotku teď a před sedmi lety, a pak procházkou dolů do centra na oběd. Musely jsme si dát další typické maďarské jídlo a rovnou celé menu: gulášovou polévku, kuře na paprice a dortík.

hihi
 

Odpoledne jsme šly do lázní Rudas, které jsou sice v pátek vyhrazené mužům, ale do wellness zóny a roof top bazénku můžou všichni. Škoda, že na střechu už nesvítilo slunce, jinak byla ale koupačka s výhledem na Dunaj luxusní. 

 

Roof top bazének v lázních Rudas
 

Třetí den byla sobota a po dvou dnech koupání jsme vyrazily na větší výlet za hranice města. Jely jsme lokálním vlakem do Szentendre, které je asi půl hodiny jízdy ze budapešťské stanice Batthyány Tér. Už nákup lísků se ukázal jako trochu problém, protože si prostě nemůžete koupit jeden zpáteční lístek, ale musíte si koupit lístek na městkou a pak lístek na vlak z poslední stanice mhd do cíle a zpátky taky tak, takže máte celkem čtyři lístky. Szentendre je malé městečko, kde je muzeum marcipánu a miniatur (ani v jednom jsme nebyly), promenáda u Dunaje (tam jsme byly a daly si výborné palačinky), uličky s lampiónky (tam jsme taky byly) a skanzen (tam jsme byly asi 2 hodiny).

Náměstí v Szentendre
 

Do skanzenu jsme musely ještě dalším busem, ale jinak je to asi 3 km z centra. Vstup stál 2000 HUF a kromě toho, že nikdo nekontroloval vstupenky, tak je tam k vidění asi devět různých etap venkovského bydlení v Maďarsku na obří rozloze. Naštěstí jsou všechny podobné a navíc autobus zpátky jede mimo sezónu asi jen 2x za odpoledne, tak jsme prošly půlku a valily zpátky do Budapešti.

Skanzen u Szentendre
 

Odpoledne jsme totiž chtěly stihnout ještě lázně Király Fürdo. Jde o staré turecké lázně, které mají jen pár bazénků, staré zázemí, ale krásný orientální vzhled a navíc tady mají nejlevnější masáže. Koupily jsme si vstup a 20min masáž za 6000 HUF. Trochu divné bylo, když v lázních byli skoro samí chlapi a asi jen dvě ženské. Nevíme, proč to pánové více preferují. Masáž byla ale docela kvalitní, masér měl trochu ruský anglický přízvuk, až jsem se musela zeptat odkud je. Ale prej Maďar, tak nevím. Po procházce skanzenem to bylo přesně to, co jsme potřebovaly. V těhle lázních nebyl ani bufet, takže jsme pojedly v prvním bistru, které jsme pak viděly - v palačinkárně.  Byl to první podnik, kde bylo opravdu narváno. Já jsem měla palačinku s mletým masem a máma nějakou na maďarský způsob (asi v tom byl guláš).

 

Király fürdo - kromě toho, že je tam trochu tma, tak je tam i taková pára, že se to skoro nedá ani vyfotit. Ale atmosféru to má krásnou.

Király zátiší - tj převlékárny v lázních (ne vůbec to nevypadá jak z hororu... Ještě to trochu stříknout krví a je to). BTW v těch dveřích vzadu se dělají masáže.
 

V neděli bylo krásně, teploty vylezly až přes 20°, takže jsme se rozhodly, že půjdeme opět do lázní Szechenyi. Byly sice v plánu lázně Gellért, ale Szechenyi mají přeji jen venku víc místa na ležení a také větší bazénky. Takže jsme skoro celý den proválely u vody. S pivkem jsem si připadala jak na koupáku v Praze v červenci...

V Szechenyi ráno - jako správní lázeňští hosté v županu
 

Protože jsme se trochu i přismahly na sluníčku, takže jsme asi ve čtyři skočily s věcma na hotel a vydaly se do hipsterské pasáže v centru na brzkou večeři. Skončily jsme ve fancy bistru Café Vian a rovnou si objednaly k poslední dovolenkové večeři Mojito a Aperol Spritz. Hodně dobře jsme se najedly, vyzkoušely i další pálinku - máma klasickou švestkovou a já dýňovou. Oboje bylo teplé a silné!

 

Ulička s moderními bistry, bary a cafés...
 

V pondělí ráno jsme se pak už jen na hotelu sbalily a vyrazily do Centrální tržnice utratil zbylé HUF a nakoupily nějaké suvenýry - hlavně ty, co se dají sníst. Už jsem měla každá asi kilo salámů a klobásek, mletých paprik, paprikových past do polévek a magnetek a pořád nám nějaké peníze zbývaly. Máma nakonec koupila i olej s naloženými paprikami a malou pálenku pro tátu. Před odjezdem na letiště jsme stihly ještě rychlou klobásu a pivo a pak hurá na Ferenc Liszt Airport.

Som na trhu

Detail na stánek s uzeninami
 

Chudák máma, zrovna jsme chytly nějakou důkladnější prohlídku - takže se kontroloval jak objem paprikových past i oleje, tak i jestli máme všechno v průhledném pytlíčku, cože jsme samozřejmě neměly. Po pokárání nás po pár minutách pustili dál. A teďka doma nejíme nic jiného než uzeniny, brzy bude ale změna - bude guláš.

Ale protože jsem už v Budapešti už byla, musím říct, že když se nehoním za památkami, tak jsem si v lázních krásně odpočinula a i se trochu opálila.

 

Ceny v Budapešti:

Lázně Szechenyi - celodenní vstup: 6200 HUF (510 Kč)

BeerSpa: 25 EUR/os/hodina (neomezeně piva)

Lázně Király - celodenní vstup + 20min masáž: 6000 HUF (500 Kč)

Vlak do Szentendre: 1350 HUF (112 Kč) + bus do skanzenu: 250 HUF (20 Kč)

Vstup do skanzenu: 2000 HUF (166 Kč)

Lístek za městskou: 300 HUF při koupi balíku po 10ks (= 25 Kč/ks)

Kebab: 790 HUF (65 Kč)

Pálinka: různé druhy, velký panák kolem 1000 HUF (80 Kč)

Palačinka: 590 HUF (49 Kč)

Velké pivo v lázních nebo v restauraci: 890 HUF (74 Kč)

 

Další foto z Budapešti:

Na Náměstí hrdinů

Historická stanice metra M1

Krásný maďarský příměstský vlak

Promenáda u Dunaje v Szentendre

Další ze skanzenu

Lázně Király zvenku

V tržnici nemají jen salámy, klobásy a pálenku...

Typický oběd

Vracíme se na hotel za tmy...