Jasně, normálně když chcete vidět Athény, tak si můžete koupit letenku tam a zpět a jednoduše si užít město.

Někdy ale i cesta je cíl, takže když jsme viděly vražednou kombinaci letenek přes Srbsko a Bulharsko: Bratislava - Niš + Sofia - Athény - Praha, tak jsme s Marťou neváhaly...

 

Bratislava:

Ve čtvrtek odpoledne jsme z Prahy vyrazily vlakem do Bratislavy. Původně jsme ji chtěly úplně vynechat, ale vzhledem k tomu, že jsme tam nikdy pořádně nebyly, tak jsme si řekly, že si pobyt nějak vylepšíme. 

 V Bratislavě jsme si zamluvily na přespání Botel na Dunaji. Jako bylo to zajímavé a docela nás překvapila i velikost kajuty, ale ani jednou se to nezhouplo a to mě mrzí .

 

Naše ubykace - přímo naproti Bratislavskému hradu.

 

Dopoledne jsme si prošly Bratislavu, což byl myslím, velmi odpovídající čas, který tomu věnovat... Viděly jsme hrad, Hviezdoslavovo náměstí, jehož rekonstrukce je tak vychvalována architekty, a pak i "slavnou" sochu Čumila.

Někde je prostě čurající panáček, jinde zase sochy objevitelů a v Bratislavě je holt dělník v kanálu...

 

Odpoledne jsme vyrazily na letiště. Protože tramvaj měla nehodu, tak jsme si z časových důvodů musely vzít taxíka. Nejdřív jsme se smály letišti v Bratislavě, pak tomu, jak jsme se v Ryanairu mačkaly, ale nejvíc nás rozsekalo letiště v srbském Niši.

Letiště Niš - zatím můj favorit, co se letišt týče 

 

Srbsko - Niš:

Letište je totiž jen plechová bouda s dvěmi osobami, které razítkují pasy. Příletová hala je jeden plastový tunel a odletová hala druhý, ale na opačném konci. Venku v jediné směnárně jsme si vyměnily 10 € a ty nám vystačily na celý pobyt.

Z letiště do centra jede jediný autobus, respektive na tom letišti je jen  jeden autobus. Do města jsme se svezly za 60 dinárů (cca 15 Kč).  Ještě jsme po cestě vystoupily na autobusáku, abychom si koupily lístky do Sofie. V buse nám sice nebyl nikdo schopný poradit, kde máme vystoupit, a to jsem měla s sebou mapu i v srbštině, ale na hotel jsme úspěšně dorazily.

Večer a druhý den jsme si prošly město. Niš je malé městečko, ale má pěknou historickou pevnost a park v centru, kde se dá dobře posedět a projít. Dobře se dá strávit den i u řeky Nišava nebo v nákupní ulici na druhé straně od pevnosti. Koncentrační tábor Crveni Krst i park Bubanj jsme vynechaly, protože nás více oslovilo místní pivo Jelen a pljeskavica.

Nišská pevnost

 

Řeka Nišava

 

Do Sofie jsme vyjížděly v 16:00 a ze Srbska nás vyprovodilo krásné údolí a skály kolem Nišavy. I když původně jsem někde našla, že autobus pojede 5 hodin, tak nám nedošlo, že v Bulharsku je o hodinu více a navíc jsme to stihly extrémně rychle, takže za tři hodiny jsme vystupovaly v Sofii.

 

Bulharsko - Sofia:

Musím říct, že tohle město mě vůbec ničím nezaujalo. Nevím, jestli to bylo tím, že poprchávalo nebo tím, že v Sofii není žádné historické centrum. Většina budov a silnic jsou momumentální betonové stavby, kde jsou chodci vytlačeni do podchodů a úzkých chodníků. 

Prostě Buharsko vol. 1 - socha Svaté Sofie a podchod

 

Nejznámější památka v Sofii - Katedrála Alexandara Něvského

 

Scoty Boutique hotel*** byl taky celkem vtipný, v podstatě to byl hostel s recepcí na chodbě mezi pokoji. Recepční nám oznámil, že snídaně pro rok 2017 zrušili, ale že nám ji teda přinese na pokoj...v kolik, že prý ji c eh?? Ráno v 9:00 dovalil croasant, džus a mandarinku. znovu eh??

 

Prostě Bulharsko vol. 2 - Marťa obdivuje ikony

 

Prostě Bulharsko vol. 3 - památník ruských osvoboditelů s výhledem na pohoří

 

Měly jsme na město celý den a potom, co jsme navštívily obě nejznámější katedrály Alexandara Něvského a Svaté neděle, rotundu sv. Jiří a dokonce i památník ruské armády, tak jsme se vrátily na hotel a odpočívaly u internetů.

Na večer jsme si prošly nejznámější boulevard Vitoša a zakotvily v super lokální restauraci Moma. Ochutnali jsme místní víno, pivo, já grilovaný cop z kuřecího a vepřového masa a Marťa směs mas s omáčkou v chlebu. To bylo opravdu dobré a na tak pěknou restauraci i levné.

Prostě Bulharsko vol. 4 - interiér restaurace Moma

 

Vzhledem k tomu, že jsme další den ráno potřebovaly odejít už v osm a to ale bylo moc brzy, aby nám pan recepční donesl snídani, nechal nám jí na pokoji už večer bez džusu... potřetí eh??

 

Řecko - Athény:

V pondělí ráno jsme přistály v Athénách, radost nám hnedka zkazila informace, že příměstský vlak do centra stojí 10 € a jede navíc každou půlhodinu.

Naopak počasí a Adam´s hotel vyšly nádherně. Bylo celou dobu krásných 22° a z hotelové terasy byl naprosto perfektní výhled na Akropoli.

Výhled na Akropoli z hotelového pokoje.

 

Athény se nám hnedka zalíbily, i když jsme slyšely doma spíše negativní názory. První den jsme si hnedka daly venku v taverně na příjemném malém náměstíčku oběd a pivo Alfa.

K večeru jsme vyrazily na kopec Lycabettus. Že prý je tam lanovka - no jasně, ale ta je v polovině kopce a tam se stejně musíte vyšplhat po svých. Nahoře byl super výhled na Athény, ale tím jak se stmívalo, tak se tam srocovala místní mládež, popíjela a začala být zima. Tak jsme to rychle sběhly přes národní zahrady a Zappeion do hotelu. K večeři jsme si koupily navážené olivy, kozí sýr, prosciutto a pivko a na pokoji si udělali luxusní menu za 10 €.

Athény jsou tak velké, že se ani vyfotit nedají - jinak je to výhled z Lycabettu na Akropoli a olympijský stadion 

 

Luxusní řecká večeře

 

Druhý den nás čekala hlavní tour de Athény. Přečetly jsme si, že na Akropoli se platí vstup 20 € a fronty jsou i na 20 minut, takže jsme si řekly, že to musíme zvládnout hnedka dopoledne. Naštěstí do 31.3. je mimosezóna, takže vstup byl jen 10 € a u vstupu nikdo nebyl. Poctivě jsme to vyšláply nahoru jižní stranou.

Nato, že byl březen, tak nahoře byly opravdu slušné davy včetně několik školních tříd na výletech - nechci vidět, jak to tam vypadá v létě. Ale jinak jsme byly nadšené: krásný výhled na město, slunce příjemně hřálo, dokonce se i občas daly vyfotit fotky, kde nikdo nebyl, a všude spousta historického kamení.

 

Na Akropoli před Parthenonem s spoustou historického kamení.

 

Po cestě dolů jsme šly severní cestou, kde jsme koupily nějaké suvenýry a hledali vstup do Agory a k Héfaistonovu chrámu, nakonec jsme ale byly unavené z chrámu na Akropoli, tak jsme ho vynechaly.

Tady začíná nejrušnější část Athén se spoustou nahaněčů, černochů prodávající korálky, žebráků a pouličních umělců. Po cestě jsme ještě navštívily Hadriánovu knihovnu a náměstí Monastiraki. 

Odpoledne jsme se chtěli podívat po dalších kamenech v chrámu Olympeion (Chrám Olympského Dia), ale mimo sezonu zavírá už v 14:30, takže jsme to nestihly. Místo toho jsme vyrazily na stadion Panathenaic.

Stadion Panathenaic

 

To je tak, když se snažíte doběhnout samospoušť - královská sedadla

 

Musím říct, že je to opravdu stojí za návštěvu, i když o sportu nevíte vůbec nic. Kromě toho, že si můžete přečíst o historii olympiády, podívat se na všechny olympijské pochodně od roku 1936 nebo si zaběhat na oválu, tak mě zaujala hlavně mramorová sedadla a strmost schodů nahoru.

 

Na třetí den jsme si naplánovaly výlet do Meteory. Nejprve jsme zvažovaly půjčení auta, ale pak jsme raději jely vlakema pronajaly si místního průvodce. Cesta měla trvat 5 hodin, ale kvůli zpoždění jsme dorazily ještě asi o hodinu později!!! Už na nás čekal privátní mikrobus a jely jsme na první klášter Sv. Mikuláše, který je sice jeden z těch menších, ale zato se k němu musí šplhat docela strmou cestou. Dneska tam bydlí jen jeden mnich, který netvářil zrovna nadšeně, když nás tam viděl.

Meteora - Klášter Varlaam

 

Meteora - Klášter Velká Meteora

 

Interiér kláštera Svatého Mikuláše.

 

Až tam jsme lezly...!

 

Řidič nám zastavil na několika místech, odkud se daly ostatní kláštery dobře fotit nebo kde byl pěkný výhled na krajinu a městečko Kalambaka. K dalším dvěma klášterům se dá relativně dobře dojet autem, ale zvládly jsme je "navštívit" jen z parkoviště. Velká Meteora byla ve středu zavřená a Varlaam po 15. hodině také. Kláštery Svaté trojice a Rousannou jsou oba velmi náročné na šplhání do schodů, navíc ve středu zavřené, takže jsme je odfotily jen z vyhlídky.

Navštívily jsme ale poslední klášter Sv.Štěpána, který je obýván jeptiškami. Je z něho pěkně vidět na město a také ženská ruka je zde znát - opečovavaná zahrádka, dvorek a květiny všude.

Do všech klášterů si musíte půjčit přes kalhoty sukni, která zakrývá kolena. I když jsme měly dlouhé kalhoty, sukni nám stejně dali (zdarma). Ještě jsme dojely na vyhlídku, kde byl poslední klášter, který je vytesaný ve skále a poblíž žije už jen jeden mnich, ale dovnitř jsme se nedostaly.

Nakonec nás čekala opět cesta 5 hodin zpět do Athén.

Hodně lidí mi říkalo, že je Athény vůbec nenadchly. Já musím říct, že asi strašně záleží, kde bydlíte a v jakém ročním období tam jedete. Jaro bylo naprosto ideální - příjemné počasí a málo turistů. Hotel jsme měly na západ od Akropole a byla to také výborná volba - blízko na metro i k památkám, ale přesto tam nebylo tak hlučno, jako v úplném centru. Takže Athény za mě dobrý .

 

Ceny:

Srbsko - Niš: 

- lístek na MHD: 60 dinárů (15 Kč)

- pivo Jelen 0,3L v centru na pevnosti: 160 dinárů (40 Kč)

- pljeskavica v menu s colou: 350 dinárů (90 Kč)

- menu McDonald´s: 580 dinárů (140 Kč)

 

Buharsko - Sofia:

- metro: 1,60 leva (20 Kč)

- večeře 2x pivo + grilované maso se zeleninou: 25 leva (320 Kč)

- lahev vína ve večerce: 10 leva (130 Kč)

- zmrzlina: 1,6 leva (20 Kč)

 

Řecko - Athény:

- lanovka na Lycabettus: 7 €

- vstup Akropol: 10 € mimo sezonu do 31.3.

- vstup Hadriánova knihovna: 4 €

- vážené olivy: za 3 € jsme dostali skoro plnou krabičku cca 10x10x10cm

- vstup Panathenaic stadion: 5 €

- hlavní chod v restauraci: 8-12 €

- celodenní výlet na Meteoru: 85 € (čistý čas v Meteoře cca 4 hodiny)

- vstup do jednotlivých klášterů: 3 €

 

Nějaké pěkné foto z vejletu na závěr:

Jízdní řád: Kalambaka - Athény

 

Výhled na Athénské střechy z Akropole.

 

Výstavení pochodní z olympijských her - nahoře vzadu první pochodeň z Berlína 1936, dole potom Turín 2006, Vancouver 2010 a Sochi 2014.

 

Strážná budka na křižovatce v Sofii

 

Jelen v Nišské pevnosti...

 

Kajuta v botelu Marina v Bratislavě