Přesně tak. Kuba je tak specifická, že se to opravdu musí zažít. Jasně každá země má něco svého a Karibik a moře jsou všude okolo stejně krásné. Jen na Kubě je takovej mix socialismu, Karibiku, veselých ale zároveň chudých lidí, krásných i polorozpadlých aut, smíchaný s rumem a tabákem, že jsem to musela vidět.

Jely jsme s Marťou v dubnu, takže skoro na konci "sezóny" a letěly přes Moskvu, takže jsme očekávaly buď problémy s letem nebo déšt u moře, ale naštěstí všechno dopadlo dobře. Nakonec ani letiště Šeremetěvo se není třeba bát, přestup mezi terminálama nám zabral jen pár minut a to kvůli čekání ve frontičce pár lidí na pasové kontrole a u pásu, ale žádné zběsilé kontroly nebo proslulá ruská byrokracie se nekonala.

 

Havana a Park Viňales

První zastávka byla v Havaně, kde jsme nenašly smluvené ubytko, a tak jsme se ubytovaly v budově poblíž. Až pak jsme zjistily, že je to Focsa Building - jedna z technických moderních památek v Havaně. Podle Lonely planet jsme zjistily, že továrny na tabák o víkendu nemají otevřeno, tak jsme se rozhodly, že hnedka druhý den pojedeme do Parku Viňales, který jsme chtěly spojit právě s výrobnou doutníků. Protože jsme absolutně nepochopily systém hromadné dopravy, najaly jsme si auto s řidičem na celý den. Pán sice neuměl anglicky ani slovo, ale zase jsme si s ním udělaly pěknou autoturistiku. Časem jsme zjistily, že bez španělštiny může být cestování po Kubě trochu problém, ale za pár dní už jsme se naučily základní slovíčka úplně plynule.

První den ve městě, to zelené vzadu je naše ubytko. Bydlely jsme v 15. patře.

 

Výlet do Parku Viňales začal vyhlídkou na krásnou přírodu a prvním kubánským pivem Bucanero  - nebylo vůbec špatné. Potom jsme chtěly do té slíbené továrny, místo toho nás ale pan průvodce vzal k nějakému malému farmáři, který nám ukázal, jak suší tabákové listy a dělá doutníky sám u něj na farmě. Samozřejmě jsme si hnedka musely nějaké nakoupit. Další zastávkou byly jeskyně Cueva del Indio, kde jsme se sice pěkně projely loďkou, ale jinak jeskyně byly oproti našim českým docela malé. Nakonec jsme stavěly u slavné Mural de la Prehistoria, kde umělci pod Castrovým vedením ztvárnili vývoj člověka od mořských živočichů. Je to naprosto strašlivá barevná věc, ale bylo zrovna moc krásné počasí a hlavně mojito zdarma v ceně vstupenky, takže super odpoledne.

Park Viňales

 

Tabáková farmička a sušírna tabáku - ten baráček

 

Zeď historie

 

Druhý den na Kubě jsme prošly staré město Havany. Byl slušnej hic na to poznávat město, ale i tak je Havana krasná a zajímavá. Až jsme zapomínaly fotit při pohledu na staré koloniální domy, některé pěkně opravené a jiné zchátralé a před nimi vystavená krásná auta. Továrnu na doutníky jsme opět nestihly, tak jsme se nechaly zavléct místním nahaněčem k nějakým lidem domu, kteří prodávali kradené doutníky z továrny. Když jsme si konečně vybraly a domluvily si cenu, tak paní vytáhla ze šuplíku kolky a balení nám zlegalizovala.

 

Kapitol

 

Nějaké ty ameriky...

 

Třetí den jsme přejely do Trinidadu. Domluvili jsme se v místní cestovce sharovaného taxíka a s párem Australanů odjeli. Tahle služba je super: přijdete do cestovky, řeknete kam a kdy chcete jet a oni vám někoho seženou, řidič vás dokonce vyzvedne před vaší casou particular. Akorát nikdy nevíte, jestli s váma pojedou 4 nebo 7 lidí.

 

Trinidad a Park Topes de Collantes a pláž Playa Ancón

Tohle město nás fakt dostalo. Barevné romantické uličky s pózujícíma amerikama, restaurace se živou hudbou a okna, ze kterých místní prodávali drinky. První den jsme si jenom užívaly atmosféru a pití.

Hlavní náměstí v Trinidadu

 

Barevené domečky v Trinidadu

 

Další den jsme jely na pláž Playa Ancón, podle mě jednu z nejkrášnějších na Kubě. Je od města vzdálená 10km, takže jsme si vzaly opět sharovaného taxíka za 2 CUC na osobu. Kupodivu na pláži nebylo moc lidí a i resturace byla cenově přijatelná.

Playa Ancón

 

Třetí den ve městě jsme si zaplatily výlet do parku Topes de Collantes k vodopádům. Na otázku v cestovce jestli chceme "with russian truck or jeep" byla naše jasná volba starej ruskej náklaďák. Užily jsme si na něm masáž zad z nepohodlných plastových sedaček a taky mraky kouře asi z toho, že jsme pálili pneumatiky nebo co...no a hlavně to bylo levnější

Russian truck

 

Vyjeli jsme nad město do hor, citelně se ochladilo, přibyla vlhkost a místy i chvilku pršelo. Sympatický průvodce nás vzal na kávové plantáže, do místní kavárny v pralese, kde jsme si daly strašně silnou kávu a pak k vodopádům, kde jsme se mohli vykoupat. Nakonec jsme měli zamluvený super oběd po asi hodinové procházce přes prales.

Dneska si zpětně říkáme, že jsme se v Trinidadu měly zdržet dýl, ale tenkrát jsme chvátaly dál.

 

Kávovník v pralese

 

První vodopád  - dole si všimněte, po jakých lávkách jsme tam putovali

 

Tady jsme se mohli vykoupat

 

Zátoka sviní a Cienfuegos

Opět taxíkem jsme přejely do Cienfuegos (tentokrát jsme ani nešly do cestovky, prostě jsme taxikářovi řekly, co potřebujem a on si další lidi sehnal sám). Tohle město nás teda vůbec nezaujalo, je to jedna velká betonová výstavba, kde tu a tam je pár koloniálních domů. Zdržely jsme se jenom jeden den a vyrazily taxíkem do Playa Girón. Po cestě si třeba budete chtít zavřít okno, ale protože tam není klička, tak to musíte říct taxikářům (ano jeli s námi dva) a ti na deseti metrech zastaví a vyběhnou - jeden drží okno a druhej kombinačkama točí šroubem na kličku.

Playa Coco v Zátoce sviní

 

Playa Coco - výhled na druhou stranu - vlevo luxusní restaurace s menu "fried fish"

 

Playa Girón je vesnička kousek od místa, kde se v Zátoce sviní neúspěšně vylodili Američané na podporu Batisty. Bydlely jsme tak daleko, že nám pan domácí půjčil kolo, abychom na pláž dojely (asi 5minut jízdy). Dneska je vedle hotel s plážovými lehátky a 50m od břehu je postavený ohromný betonový vlnolam, který se tam vůbec nehodí a kromě toho není vidět ani na moře. Muzeum vylodění jsme poznaly snadno - jsou před ním dva tanky a letadlo a je hned naproti zmíněnému hotelu. Playa Coco je kousek dál od "vyloďovací" pláže a je to krásná malá pláž s palmami a jedním malým stánkem s drinkama a grilem v lesíku, kde jako jediné jídlo je grilovaná ryba s rýží. Naprosto senzační místo! Opět litujeme, že jsme nezůstaly déle. 

 

Zátoka sviní - konkrétní místo, kde se Američané vylodili, dnes s moc krásným vlnolamem

 

Varadero

Posledních 5 dní jsme se totiž chtěly jenom válet na písečku a opalovat se. Nechaly jsme se opět odvést taxíkem. Varadero je sice na první pohled krásná dlouhá bílá pláž, ale i tak ji považujeme za druhé největší zklamání na Kubě. Město samotné nemá žádné hlavní promenády, kde by se mohli turisti projít a koupit nějaké pěkné suvenýry - je tam jenom jedna dlouhá hlavní ulice, kde na vás ale tak maximálně volají taxikáři. Na pláži nejsou žádná místa na občerstvení - pouze asi čtyři, která patří hotelům a vy si musíte lehátko zaplatit. Kromě toho jsme měly smůlu na vítr, který kromě jednoho dne celou dobu foukal tak silně, že kvůli vlnám se nedalo ani pořádně koupat. Ubytování bylo stejně drahé jako v Havaně, ale kvalitou to byl spíš horší průměr. Aspoň že na naší casa particular s námi bydlel takový škaredý ale až roztomilý pejsek.

 

Klasické Varadero

 

Západ slunce na Varaderu - potom, co jsme se přesunuli na komerčnější část pláže

 

Foto z obyčejného života na Kubě:

Široký výběr v místním supermarketu

 

Jídlo - každý den stejné maso s rýží, pečeným banánem a mikro oblohou

 

Snídaně - taky každý den totéž: vejce, šunka, sýr a pečivo + džus (buď růžový nebo oranžový nebo mix)

 

Vstupní haly nějakých ubytek byly opravdu zajímavé...

 

A některé ubytko (zde na Varaderu) nebylo ani moc pěkné...

 

Lidi v Trinidadu s váma rádi pokecají (i když jim odpovídáme anglicky a něco jiného)

 

Interiér nemocnice - potom, co mě žahla medúza a vzali mě sem, jsem se trochu bála, ale doktoři byli milí a dokonce mluvili anglicky...

 

Revoluční umění

 

Všude ale opravdu všude byly nějaké motivační (revoluční) citáty ať už od Che nebo Fidela. Che je navíc něco jako místní polobůh.

 

Nadi 10 rozdílů - nahoře kubánský burger z ulice a imitace Sprite a dole Jack Daniels Burger v TGI Fridays v Moskvě

 

Typy na Kubu:

1) ubytování jsme si sháněly vždycky až na místě, taxikář vždycky rád počká a popoveze vás dál, pokud se vám první nabízené ubytování nelíbí nebo i domácí zavolají kamarádům, jestli mají volno.

2) autobusy jsme nepochopily (a ani jsme se nesnažily) a hlavně jsme chtěly stihnout hodně věcí, takže jsem si najímaly řidiče na celý den nebo jezdily taxíkama, tuk-tukama, na kolech atd.

3) Kuba není úplně levná země - ceny jsou stejné asi jako v ČR, snad kromě Havana rumu :-)

4) směňte si pouze convertibilní peso CUC - to místní nebudete vůbec potřebovat, i v těch nejmenších stáncích přijímají oboje a to že vás natáhnou se neodvíjí od měny :-)

5) může se stát, že za vámi přijde paní domácí, jestli nemáte nějaké léky, protože turisti přece mají  vždycky a na Kubě to v lékárně vypadá jako za války...

6 jídlo je jedna velká katastrofa - všechny restaurace mají jen 4 jídla: kuřecí/vepřové/hovězí/rybu + rýže a nějaká obloha, všechno je to nemastné neslané bez omáčky a bez ochucení. K snídaním jsme měly každý den to samé: plánek šunky, sýra, 1 vejce, pečivo + ananas nebo banán. Na celé Kubě je jeden druh šunky a 2 druhy sýra, ty lepší restaurace, které nabízejí i třeba pizzu samozřejmě na ní mají tu jednu šunku.

7) platby kartou - na ty úplně zapomeňte, na naší cestě šlo zaplatit kartou pouze v jednom větším obchodě s rumy, ale minimální částka pro platbu byla 50 CUC.

8) zdravotnictví - raději nepočítejte, že si na Kubě nějaké léky nebo třeba opalovací prostředky koupíte, nic tam nemají. Když mě žahla medůza (na ty pozor na Varaderu) a měla jsem alergickou reakci, tak jsem v nemocnici trochu bála, to prostředí vypadalo jako v Kongu, ale doktoři alespoň uměli anglicky.

 

Ceny (během naší návštěvy 1 CUC = 24 Kč):

 - ubytování v casa particular: 25-35 CUC (Havana a Varadero nejdražší, zbytek levnější)

- snídaně na case: 5 CUC

- auto na celý den s řidičem: 200 CUC

- shared taxi Havana-Trinidad: 35 CUC/osoba

- taxi Varadero-Havana: 80 CUC

- večeře (maso, rýže): 5-8 CUC

- lepší večeře (s přílohou, polévkou nebo fazeloma/banánem): 10-15 CUC

- mojito: 2-3 CUC

- balená voda 1,5 L: 2 CUC

- lehátko na pláži: 2 CUC

- imitace coly, mirindy, sprite: 1 CUC, v lepších restauracích i originál Coca cola importovaná z Mexika za 2-3 CUC

- Havana rum: od 3 CUC za 0,5L po desítky CUC za limitované edice a stařené rumy

- základní lokální rumy 0,7L: 7-16 CUC