V červnu jsme po státnicích vyrazily s Marťou na konec naší republiky do slezského Jablunkova (nic jsem jim tam nerozumněla, tak vlastně nevím, jestli to bylo ještě v Čechách) a následně za nákupy a kulturním poznáním do Polska.

V květnu jsme si udělaly kulturně poznávací výlet do Barcelony. Po poruše na letadle, co mělo odlétat v 18:30, jsme odlétly ve 22:00, což jsme hlavne ocenily, když jsme v Bcn vystoupily do deště o půl jedné v noci a netušily, jak se dostaneme do centra....

Z Oaxacy jsme vyjeli do Tuxtly Gutiérrez. V plánu byl Canyon Sumidero - přírodní rezervace. Ten den bylo snad největší horko, které jsme tam zažili. Projíždka loďkou přišla tedy docela vhod. Skály kaňonu byly téměř kilometr vysoké, opravdu pěkné...

Pro zimní prohřátí kostí jsme ve stejné cestovatelské sestavě (Monča, Beny, Dolly) letos zvolili México. Naše cesta začala opravdu pozitivně - 16 hodinovým čekání v Houstonu, kdy nám zrušili let do Mexico City kvůli sněhové kalamitě (v Texasu!!!)...

Tentokrát jsem se byla podívat trochu po Balkáně. Srbsko i Bosna jsou úplně normální země. Známky po válce jsou vidět už jenom na pár místech a lidi jsou relativně i bohatí - jedno z nejčastějších aut je Š. Octavia

Protože jsou země Beneluxu "hrozně veliké" vydaly jsme se tam nadvakrát. Tentokrát jsme vyrazily se Stáninkou za Martinkou do Holandska

Na poslední dvě noci jsme jeli už do Bangkoku. Když jsme ráno vystoupili na nádraží chvilku jsme netušili, co se děje, všude nějaký fáborky, srdce, růžové lavičky...pak nám došlo, že je přece Valentýn...

Z Trangu nás tranzitem dovezli do přístavu odkud vyjížděl trajekt na ostrov. Sice to byla asi zásobovací loď, ale hlavně že nás dovezla. Na Ko Mooku jsme se ještě nechali odvést na protilehlou pláž (za vyděračských 150BHT).

V Kanchanaburi je známý most přes řeku Kwai. Ale páč je tady opravdu jenom ten most, tak jsme se rozhodli zůstat jenom jednu noc.

Druhý den ráno jsme dorazilina sever země do Chiang Mai a už na nádraží se rozptýly všechny stresy, jak se dostanem do centra a kde budem bydlet. Naháněči už nás tahali do svých aut, s tím že jedině u nich se bydlí na nejlepších místech...